Anotace
Existuje mnoho důkazů, že koncept duchovního a duševního
probuzení k tvořivému vnímání a spoluúčasti na vytváření umění
a kulturního světa obecně, není jenom fenoménem jakési
konceptuální myslivé činnosti člověka (pokud možno člověka v
oboru dostatečně cvičeném), ale je také výsledkem tělesného
logu – v těle/médiu koncentrované kolektivní zkušenosti, která
má být probuzena. Jedná se o proces, který je znám v téměř
všech kulturních okruzích a civilizačních epochách, jelikož je
to proces řízený živou morfologií (morfickou rezonancí)
obsahovanou v mytologické látce. Jedna z cest, jak zvědomit
tyto skryté obsahy, je jejich znovu prožití při tvůrčím procesu
(aktu znovuzakládání), ve kterém je zapojen člověk jako
vícevrstevná bytost. Touto cestou je výtvarná reaktualizační
dílna čerpající z mytologie.
Abstrakt
Ve své disertační práci jsem se soustředila na popis fenoménu
spirituální zkušenosti, který je formou archetypových motivů
projikován nejen v běžné, všední realitě, ale stává se
především předmětem reflexe v umělecké sféře. V této práci jsem
se zcela logicky soustředila na výtvarné umění jeho propojení s
uměním slovesným ve specifické výzkumné metodě Transrituálních
vizualizačních pozic a Výtvarných reaktualizačních dílen
zacílených na mýtus. V určité míře jsem se vztahovala také k
poznatkům o psychospirituální krizi, kterou zavedli v druhé
polovině dvacátého století manželé Stanislav a Christina
Grofovi, jedni z hlavních představitelů transpersonální
psychologie. Tato potenciální diagnostická kategorie byla
reakcí na vzrůstající míru patologizace mimořádných stavů
vědomí, které byly v dějinném vývoji pojímány spíše jako dar či
znamení „vyšší moci“. V oblasti psychospirituální krize se také
pracuje se spirituálními zážitky (přesahujícími obvyklé
prožívání Já) a s duchovními praktikami, kterou charakterizují
změny v oblasti vědomí, percepce, ale zahrnují např. i témata,
která jsou v mé disertační práci stěžejní: mytologické a
archetypální fenomény, inkarnační vzpomínky, zážitky vnímání
sama sebe mimo tělo, výskyt synchronicit a mimosmyslového
vnímání, intenzivních energetických fenoménů,
parapsychologických zážitků, stavů mystického sjednocení nebo
identifikace s kosmickým vědomím aj. Podle mnoha autorů je
tento proces (PS krize) očistný a po dokončení zanechává
jedince psychologicky i duchovně zdravějšího, než byl kdy před
tím. Pokud k němu člověk přistupuje jako k přirozenému
vývojovému procesu, může u něj dojít ke spontánním
vyléčením různých emočních a psychosomatických obtíží, k
příznivým změnám osobnosti, k řešení důležitých životních
problémů a k vývoji k tzv. „vyššímu vědomí“.
Podstatným pojítkem je fakt, že všechny tyto výše jmenované
projevy jsou spojeny často se soustředěnou výtvarnou tvorbou,
na což poukazují dílčí studie, týkající se výtvarníků
současných i minulých, kteří jsou svou mimořádnou senzitivitou
k spirituálním podnětům (reflektovaným ve výtvarných dílech)
již trvale zakotveni ve společenském a kulturním povědomí.
Mimořádné stavy vědomí, do kterých tvořící výtvarník vchází
spontánně prostřednictvím soustředěné tvorby či na základě
specifických technik, jsou doloženy také na základě již
zmiňovaných Transrituálních vizualizačních pozic, které jsem
přejala od amerických antropoložek Felicitas Goodmanové a
Belindy Goreové z Denisonské univerzity v Granville ve státě
Ohio a Institutu Cuyamungue v Santa Fe v Novém Mexiku. Projevy
spirituální zkušenosti či změněných stavů vědomí jsem
rozčlenila na tyto kategorie:
Tělesné projevy provázející spirit. zkušenosti (Spouštěcí
mechanismy, Tělesné projevy, Změny vnímání - Vize (entoptické,
archetypální).
Změněné a hraniční stavy vědomí (Psychické otevření (otevření
mimosmyslového vnímání) na základě mentální techniky, Změny
vědomí ve formě náhlého vhledu či blíže neurčené spirit.
zkušenosti, Komunikace s duchovními průvodci – channeling,
Pocit sjednocujícího vědomí).
Výtvarná tvorba a spirituální zkušenost (Vliv spirituální
zkušenosti na způsob tvorby, Vliv spirituální zkušenosti na
zobrazované motivy: Práce se snovou a archetypovou symbolikou,
Vztah prožitku nesdělitelnosti a výtvarných vyjadřovacích
prostředků).
Tuto metodiku jsem rozšířila o prvek výtvarné reflexe vize
(docilované řízeným navozením změněného stavu vědomí), jejíž
archetypovou symboličnost jsem amplifikovala na základě
bezprostředního písemného záznamu vize, její výtvarné reflexe a
dále mytologématu (archetypového motivu) obsaženého v mýtu
prakticky všech kulturních okruhů a civilizačních epoch – viz
výtvarná reaktualizační dílna. Diagnostikovala jsem shody mezi
jednotlivými základními archetypy, jak je uvádí Goodmanová a
Goreová a také Mark, Pearson: Tvůrce, Hrdina-Iniciace;
Pečovatel, Nevinný-Léčení; Vládce-Živé mýty; Šprýmař,
Milovník-Oslava; Obyčejný chlapík-Iniciace; Psanec,
Mág-Proměna; Cestovatel, Průzkumník-Duchovní cesty;
Mudrc-Věštění.
Touto cestou jsem se pokusila doložit, že existuje jakýsi druh
spirituální zkušenosti, který pramení ze změněných stavů
vědomí, běžných při soustředěné výtvarné tvorbě (hladina alfa
či théta stavu vědomí), a které jsou zpětně patrné v podobě
archetypových motivů v samotném výtvarném díle jako finálním
produktu. A také fakt, že abstraktní archetypová jádra se
projevují shodnými obrazy a metaforami jak v mýtu, tedy
slovesném umění, tak v umění výtvarném a jejich reaktualizace
je proces znovuprožívání zakódované zkušenosti, což lze
považovat, s ohledem k mimetické tradici, za základ koncepce
výtvarně-prožitkové pedagogiky.
Ve výsledcích se mi podařilo hemeneuticko-fenomenologickým
popisem zachytit nastíněné souvislosti mezi mýtem, magií
(praktikovanou spiritualitou) a živou morfologií (mediálními
vlastnostmi tělesného logu) - tedy i změněnými stavy vědomí,
jejichž přítomnost je patrná ve výtvarné tvorbě. …víceméně
Abstract
It has been proved, that conception of spiritual awakening to
creative perception and participation on creating art and
cultural world generally is not only a phenomena of some
conceptual mind work of human being (trained in the field if
possible), but is also determined by physical existence of each
mediator of collective experience, which shall be awoken. This
process is known in all cultures and epochs of civilizations
because it is controlled by living morphology (morphic
resonance) contained in the essence of each mythology. One of
the ways how to make those hidden contents conscious is to
re-experience them during creative process (act of
re-foundation), in which one takes part as a multilevel being.
This can be achieved by creative workshop sourcing from
mythology.
Abstract
This dissertation thesis deals with and describes the phenomena
of spiritual experience which is projected in the form of
archetypal motives not only in the day-to-day reality, but
primarily becomes an object of reflection in the field of art.
In this thesis, therefore, I concentrated on visual art and its
interconnection with literary art, using specific scientific
methods of Trance and Ritual Body Postures and Artistic
Reactual Workshops which are focused on myth. In some extent, I
have also related to findings about psycho-spiritual crisis,
which was in the second half of the 20th century introduced by
Stanislav a Christina Grof, two of the main representatives of
transpersonal psychology. This potential diagnostic category
was a reaction to the rising level in patologization of
abnormal states of consciousness which were usually in the
historic development regarded as a gift or sign of “superior
power”. In the field of psycho-spiritual crisis, we can also
work with spiritual experiences (surpassing the usual
perception of self) and spiritual practices. The crisis is
characterized by changes in consciousness, perception, but also
includes themes which are crucial for my dissertation:
mythological and archetypal phenomena, incarnational memories,
perception of oneself outside the body, occurrence of
synchonicities and extrasensory perception, intensive energy
phenomena, parapsychological experiences, states of mystical
unification, or identification with cosmic mind. According to
many authors, this process (psycho-spiritual crisis) is
cleansing and leaves the individual psychologically and
spiritually healthier than he/she has ever been before. If one
regards the process as a natural evolution, it may result in
spontaneous cure of various emotional and psychosomatic
problems, positive personality changes, solving of important
living problems, or development of the so-called “higher
consciousness”. The essential link is the fact that all the
above mentioned terms are often connected with focused art
production. This is supported by partial studies referring to
both contemporary and late artists, whose extraordinary
sensitivity to spiritual stimulation (reflected in works of
art) made them firmly anchored in social and cultural
consciousness. The abnormal states of consciousness, into which
the creating artist spontaneously enters by way of focused art
production or by means of specific techniques, are also proven
by the already mentioned Trance and Ritual Body Postures which
I adopted from American anthropologists Felicitas Goodman and
Belinda Gore of Denison University in Granville, Ohio, and The
Cuyamungue Institute in Santa Fe, New Mexico. I have divided
the manifestations of spiritual experiences or changed states
of consciousness into the following categories:
Physical manifestations accompanying spiritual experiences
(Triggering mechanisms, Physical manifestations, Changes in
perception – Visions (entoptic, archetypal).
Changed and boundary states of consciousness (Psychological
opening (opening of extrasensory perception) on the basis of
mental technique, Changes in consciousness in form of sudden
insight or unspecified spiritual experience, Communication with
spiritual guide – channelling, Sense of unified consciousness).
Visual artwork and spiritual experience (Influence of spiritual
experience on production method, Influence of spiritual
experience on pictured motives: Working with imaginary and
archetypal symbolism, Relation between experience of the untold
and means of artistic expressions).
I have added one element to broaden this methodology, the
element of artistic reflection of vision (achieved by
controlled induction of changed state of consciousness). I
amplified its archetypal symbolism on the basis of immediate
written record of the vision, its artistic reflection, and
mythologhema (archetypal motive) present in practically every
myth of every cultural sphere and civilization epoch – see
Artistic reactual workshop.
I have diagnosed the concordance between individual basic
archetypes, as described by Goodman, Gore, Mark, or Pearson:
Creator, Hero – Initiation; Carer, Innocent – Treatment; Ruler
– Living myths; Joker, Lover – Celebration; Ordinary man –
Initiation; Outcast, Magician – Change; Traveller, Explorer –
Spiritual journeys; Wiseman – Fortune-telling.
In this way, I have attempted to prove that there is some kind
of existing spiritual experience which originates in changed
state of consciousness and is common during a focused art
production (the alpha or theta level of consciousness), and
which are retrospectively apparent in form of archetypal
motives in a particular, finished piece of art. Also the fact
that abstract archetypal cores show identical images and
metaphors in both myth, or literary tradition, and visual art,
and its reactualization represents the process of re-living
encoded experience, can be regarded, with respect to mimetic
tradition, as a basic conception of art-as-experience
pedagogy.
As a result, I managed, by means of hemeneutic-phenomenologic
description, to catch the outlined links between myth, magic
(practised spirituality), and living morphology (medial
characteristics of physical log) – in other words, the changed
state of consciousness, whose presence is apparent in visual
art. …víceméně