V diplomové práci se chci zabývat tématem navázání a udržení terapeutického vztahu s dospívajícím, který má potíže ve vztazích k autoritám. Výzkumy zabývající se otázkou účinnosti psychoterapie se shodují, že terapeutický vztah, jako jeden ze základních faktorů terapie, vykazuje téměř nejvyšší účinnost ze všech (Prochaska, Norcross, 1999). Navázání a udržení terapeutického vztahu je tedy zásadní. Vztah s dětskými a dospívajícími klienty má svá specifika, která vycházejí z vývoje dítěte (Říčan, Krejčířová a kol., 2006), ale také z faktu, že tito klienti většinou nepřicházejí z vlastní vůle, ale jsou přivedeni dospělými, kteří jsou tedy také součástí terapie (Langmeier, Balzar, Špitz, 2010). Častou problematikou, se kterou přicházejí dospívající do terapie, jsou potíže ve vztazích k autoritám. Odmítání formální autority a polemika s ní je přirozeným procesem v období dospívání (Vágnerová, 2005), ovšem někdy může nabýt rozměrů, které jsou pro rodiče neúnosné nebo přímo škodí samotnému dospívajícímu. Ten se pak dostává do terapie. Terapeut má pak za úkol navázat a udržet s dospívajícím terapeutický vztah, který bude založen na plnoprávné součinnosti a osobní zúčastněnosti, ovšem za situace, kdy je pro dospívajícího, přicházejícího do terapie zpravidla z rozhodnutí nějaké autority, proti které bojuje, sám formální autoritou. Musí ukázat, že „je zde především jako jeho partner, nikoli jako agent rodičů nebo instituce“ (Říčan, Krejčířová a kol., 2006, s. 500). Současně je ale také třeba, aby si terapeut získal důvěru a spolupráci rodičů. Právě touto nastíněnou náročnou situací se chci zabývat ve své práci, protože myslím, že k ní v praxi dochází poměrně často, zatímco literatury je u nás velmi málo. Práci, která by se věnovala přímo tomuto tématu, jsem zatím neobjevila žádnou ani v zahraničních zdrojích. Diplomovou práci chci v teoretické části zaměřit právě na témata terapeutického vztahu, specifik terapie a terapeutického vztahu s dospívajícími, na problematiku autority a jejího místa v období dospívání, na fenomén autority terapeuta, nakonec bych chtěla také stručně nastínit charakter a nabízenou psychoterapeutickou péči zařízení, do kterých nejčastěji dospívající s potížemi ve vztazích k autoritám přicházejí. V empirické části se chci věnovat výzkumu, pro který jsem si zvolila kvalitativní postup, který je vhodnější pro odhalení a porozumění jevům, o kterých zatím není mnoho známo (Strauss, Corbinová 1999), a jehož cílem bude odpovědět na otázku, jak navázat a udržet terapeutický vztah s dospívajícím, který má potíže ve vztazích k autoritám. Metodou získávání dat budou polostrukturované rozhovory s psychoterapeuty pracujícími právě s těmito klienty. Metodou analýzy dat zakotvená teorie, která je vhodná pro tvorbu nových teorií o dosud nezkoumaných jevech, protože je induktivně odvozená od zkoumaného jevu (Strauss, Corbinová, 1999). Přínosem diplomové práce je ve zpracování tématu, které zatím není zpracované v dostupné literatuře, ale v praxi se s ním terapeuti setkávají a musejí jej řešit poměrně často.