Programovaná buněčná smrt (PCD – programmed cell death) je procesem zcela zásadním pro existenci mnohobuněčných organizmů. Hraje klíčovou roli ve vývoji a přežití organizmu. Nejznámější a nejlépe prostudovanou formou PCD je apoptóza. V současnosti však narůstají poznatky i o jiných formách PCD jako jsou např. nekroptóza a autofagie. PCD, především apoptóza, je hlavní buněčnou smrtí indukovanou cytostatiky při léčbě nádorů. Otázky, jak se buňka rozhoduje, kterou dráhu buněčné smrti spustí nebo jak jsou tyto dráhy propojeny, zůstávají stále nevyřešeny. Cílem práce bude zjistit, jakými mechanismy odumírají různé typy nádorových buněk po účinku vybraných cytostatik a přírodních látek. Pro studium budou využity nádorové buněčné linie, inhibitory klíčových regulátorů buněčných smrtí a linie s vyřazenými geny pro tyto regulátory.