1. Vymezení řešené problematiky a základních pojmů (dle tématu práce) 2. Shrnutí dosavadního stavu řešení či poznání (stručná rešerše, východisko pro cíl práce, formulace výzkumných problémů apod.) 3. Cíl práce 4. Pracovní postup (přístup k řešení, metody, techniky, nástroje apod.) 5. Organizační, materiální a finanční zabezpečení práce (časový harmonogram práce aj.) 6. Předpokládané využití výsledků (způsoby prezentace, publikace apod.) 7. Seznam literatury a odkazů (citované a výchozí informační zdroje) 1. Na základě vlastního pozorování a zkušeností zmapuji a popíši výskyt ptactva na vybraných reprezentativních lokalitách území města Brna. Zaměřím se jak na poměry jednotlivých čeledí a řádů, tak na samotné počty jedinců téhož ptačího druhu. Také budu moci srovnávat mezi sebou jednotlivé biotopy z hlediska druhové diverzity ptáků. 2. Podle metodiky „Metody kvantitativního výzkumu v ornitologii“ (JANDA a ŘEPA, 1986), která pojednává o typech pozorování ptáků v terénu, mám zvoleny 4 biotopy na území města Brna. U každého z těchto biotopů jsem si následně vybral 30 bodů, na kterých budu pravidelná pozorování provádět. Na základě těchto pozorování budu mezi sebou dané biotopy porovnávat. Dále pak využiji další knihy, jako „Zimování vodních ptáků v Brně“ (HUDEC, 1980) a „Der Vogelbestand in der Stadtischen Umwelt von Brno“ (HUDEC, 1976), týkající se výskytu ptáků na území města Brna. 3. Zjistit synuzie ptáků v rozdílných ekologických podmínkách města Brna a kvantifikovat počty. Z výsledků budu schopen vytvořit závěry, jako například omezení některých druhů jen na určitý typ biotopu, nebo přizpůsobení k výskytu ve městských částech bez zeleně. Hlavním obdobím mého pozorování bude doba hnízdění. 4. Pro pozorování na lokalitách použiji metodu I.P.A. (Indice Ponctuel d Abondance), kdy se jedná o metodu bodovou, a zaznamenáváme všechny pozorované jedince. Tato metoda nám následně dovoluje srovnávat mezi sebou nejrůznější biotopy. Mám vybrané 4 hlavní biotopy, kdy u každého z nich, mám 30 bodů pozorování. Tyto biotopy jsem doplnil o 2 dalších místa pozorování se specifickými vlastnostmi. Interval pozorování na lokalitách bude 5 minut, což je čas, postačující k zaznamenání většiny druhů ptáků, kteří se na dané lokalitě v daný čas vyskytují (JANDA a ŘEPA, 1986). 5. Co se týče organizačního zabezpečení práce, budu mít stanovena období, ve kterých dané lokality budu navštěvovat. V hnízdním období ptáků, budou tato pozorování probíhat s větší intenzitou (minimálně 2x měsíčně), v dalších obdobích roku mohou být pozorování rozvolněnější (1x za měsíc). K determinaci ptáků využiji vlastní zkušenosti a také knihy s obrázkovými klíči (HUME, 2004; BEZZEL 2004; SAUER 1995). 6. Výsledky mé práce budou moci sloužit jako ukázka toho, s jakými druhy se lze na území města Brna setkat, v jakém období se za nimi vydat a do jakých lokalit. Také budou z mého pozorování zřejmé poměry čeledí a řádů ptáků v daných lokalitách. 7. BEZZEL E., Ptáci – 3 znaky, 1. Vydání, Praha, Soliter, 2004, 240 s. ISBN 80-7234-292-4 HUDEC K., Časopis Živa 2/1980 – Zimování vodních ptáků v Brně, Praha, Academia, 1980, s.72 HUDEC K., Der Vogelbestand in der Stadtischen Umwelt von Brno, Praha, Academia, 1976, 56 s. HUME R., Ptáci Evropy, 1. Vydání, Praha, Knižní klub, 2004, 448 s. ISBN 80-242-1133-5 JANDA J. a ŘEPA P., Metody kvantitativního výzkumu v ornitologii, Praha, 1986, 158 s. ISBN 07-115-86-04/55 SAUER F., Ptáci lesů, luk a polí, Praha, Ikar, 1995, 286 s. ISBN 80-85830-99-X