Speleoterapie Bakalářská práce je zaměřena na speleoterapii a její vliv pro děti, které mají chronické onemocnění převážně horních a dolních dýchacích cest. Speleoterapie je specifická metoda léčby jedinců postižených různými typy onemocněními, mezi které patří hlavně nemoci s astmatickými a bronchitickými komplikacemi. K léčení se používá jeskynní prostředí se stabilně vysokou vlhkostí a neměnnou teplotou. Chronická onemocnění (asthma bronchiale, alergie) Chronické onemocnění charakterizujeme jako onemocnění léčitelné, které se však nedá zcela vyléčit. Chronická (dlouhodobá) nemoc se vyznačuje vleklým, dlouhotrvajícím, často celoživotním průběhem. Alergie Alergie je přehnaná reakce organismu na nějaké vnější podněty, mezi které mohou patřit roztoči domácího prachu, alergeny srsti domácích zvířat, plísní nebo pyl. Asthma bronchiale Průduškové astma je chronické zánětlivé onemocnění dýchacích cest. Mezi její hlavní příznaky patří noční dráždivý kašel, dušnost nebo tlak na hrudníku. Astmatický záchvat má typické příznaky (Vítková, M. 2006). Význam terapie v jeskyních je přínosný pro děti s chronickým onemocněním, které se tímto stanou cílovou výzkumnou skupinou pro bakalářskou práci. Bakalářská práce se bude zabývat analýzou vlivu jeskynní terapie na zdraví dětí s chronickým onemocněním. Hlavním cílem této práce je zjištění vlivu speleoterapie na děti s chronickým onemocněním a její léčebný účinek. Prvním dílčím cílem je zjišťování klimatických podmínek v jeskyni při speleoterapii, dalším jak je vnímáno prostředí dětmi, které se léčí a co nejvíce vnímají. Součástí výzkumné části bakalářské práce budou také zkoumány názory terapeutů, odborných specialistů na samotnou jeskynní terapii a na druhé straně taktéž dětí, které se speleoterapie zúčastnily. Výzkumné otázky: Jaký je vliv speleoterapie na děti s chronickým onemocněním? Klimatické podmínky v jeskyni při speloterapii? Jak vnímají prostředí jeskyně děti? Praktická část bakalářské práce se soustřeďuje na kvalitativní metodu výzkumu, jejíž hlavním rysem je dlouhodobost a zjištění uvádí ve slovní podobě. Hlavními metodami jsou ty, které umožňují být se zkoumanými osobami v kontaktu (v tomto případě děti s chronickým onemocněním). Zpracované informace budou poskytnuty z dětské ozdravovny se speleoterapií, díky různým metodám typické pro kvalitativní výzkum, mezi které patří pozorování. To může být nestrukturované, u něj se nepoužívají předem stanovené pozorovací systémy a nebo praticipiační pozorování. V tomto případě bude pozorován průběh léčby a práce s dětmi v jeskyních pomocí nestrukturovaného pozorování. Další metodou je rozhovor, jenž může být standardizovaný, částečně standardizovaný nebo volný rozhovor (Střelec, S. 2004). Nejvhodnější pro zjišťování a zkoumání informací pro bakalářskou práci je nestandardizovaný rozhovor, který se zaměří na terapeuty a děti, jež jsou léčeny. D. Přinosilová (2007, str. 43) definuje kazuistiku jako „případovou studii konkrétního jedince až po současnost. Je to metoda sumarizační, která shromažďuje všechny dostupné informace o jedinci a zároveň postihuje vzájemné vztahy, nachází souvislosti a příčiny.“ Případová studie obsahuje jméno dítěte, věk, počet pobytů v léčebně, současnou diagnózu, osobní a rodinnou anamnézu, léčbu, popis a analýzu problému. Kritériem pro výběr dětí je absolvování speleoterapie alespoň dvakrát, které mají chronické onemocnění (astma bronchiale, alergie, snížená imunita).