Studentka se ve své práci zaměřuje na problematiku formování české zahraniční politiky po roce 1989, jejímž ústředním motivem byla cesta „Zpátky do Evropy“. Z tohoto pohledu je proto sledována především linie navázání vztahů s Evropským společenstvím, které bylo chápáno jako záruka demokracie, symbol stability a vyspělosti, ale také jako nejlepší cesta zpět na Západ. Z časového hlediska je práce ohraničena lety 1989-1997, tedy od pádu komunistického režimu, až do doby obdržení první hodnotící zprávy ČR ze strany EU. Obsahově je pak pozornost věnována zejména oficiální vládní linii a jejím konkrétním výsledkům, ale také stranickým debatám a postojům jednotlivých politických stran, které hrály stěžejní roli v celém procesu. Pro dotvoření komplexního obrazu jsou ovšem sledovány také diskuse v tehdejším tisku a vyjádření dalších významných osobností, stejně jako reakce ze strany ES/EU. Výzkumné otázky: Cílem práce je prokázat či vyvrátit, zda zahraniční politika již v prvních letech skutečně odpovídala proklamovanému heslu „Zpátky do Evropy“. Došlo k vytvoření nějaké jednotné strategie pro obsahové naplnění tohoto záměru? Bylo formování nové zahraniční politiky ve vztahu k ES konsensuálním zájmem? Literatura: Dančák, B.- Mareš, M. (eds.) (2000): Zahraniční politika politických stran v České republice, Maďarsku, Polsku a na Slovensku, Brno Masarykova univerzita, Mezinárodní politologický ústav. Černoch, P. (2003): Cesta do EU, Praha, Linde. Fajmon, H. (2004): Cesta České republiky do Evropské unie, Brno, Centrum pro studium demokracie a kultury. Fajmon, H. (2000): Česká zahraniční politika po roce 1989, on line text (http://www.fajmon.eu/cze/stranka.php?ID=1). Kopeček, L. (2010): Éra nevinnosti: česká politika 1989-1997. Brno, Barrister a Principal. Pick, O.- Handl, V. (2004): Zahraniční politika České republiky 1993-2004 : úspěchy, problémy a perspektivy, Praha, Ústav mezinárodních vztahů.