Pohled na velkomoravskou sakrální architekturu prošel v průběhu 20. století poměrně výraznými změnami. Do doby objevu kamenné sakrální architektury ve Starém Městě u Uherského Hradiště Vilémem Hrubým se až na opatrné výjimky, neuvažovalo o tom, že by sakrální stavby byly jiné než dřevěné. Šance k její identifikaci byla, vzhledem k omezenému počtu terénních výzkumu, velmi omezená. Od objevu kamenných staveb se od dřevěné varianty upustilo. Revizní výzkumy na Slovensku – Kostaľany pod Tribečom a zejména výzkumy v Bavorsku, Rakousku a západně bývalého Československa ukazují, že kamenným sakrálním stavbám velmi často, až pravidelně dřevěné stavby předcházejí. Cílem práce bude provést rešerši dostupné literatury a ukázat jakým způsobem byly identifikovány pozůstatky po konstrukcích dřevěných sakrálních staveb a jak byly prezentovány.