Cílem práce je zmapovat diskursivní praktiky prezentování českých dějin ohledem na národní identitu. Práce se zaměří na vybrané konkrétní dějinné události či období, jež bývají vnímána jako klíčová pro utváření české národní identity. Pozornost bude věnována tomu, jakým způsobem jsou v učebnicích dějepisu dané události vyprávěny v průběhu času a do jaké míry změny způsobu jejich vykreslení kopírují český společensko-politický vývoj. Sledované učebnice pokryjí přibližně období od přelomu 50. a 60. let po současnost, tedy jak období komunistické totality, tak přechod k demokratickému režimu, zároveň však také od doby československého státu, přes jeho rozpad a etablování samostatné České republiky, až po období zapojování země do nadnárodních struktur. Z hlediska cíle práce budou texty učebnic zkoumány přístupem kritické diskursivní analýzy, která umožní zasadit vývoj způsobu prezentace daných dějinných událostí do kontextu českého společensko-politického vývoje a také teorie národního státu.