Teoretické vymezení práce a její cíl: Jak vyplývá z předběžné rešerše literatury, diskurz tvůrců české zahraniční politiky vůči Číně se nachází v zajetí hodnotového sporu lidská práva versus byznys. V rámci vědecké komunity je zastánkyní lidskoprávního diskurzu sinoložka Olga Lomová, k ní opačný názor reprezentuje Rudolf Fürst z Ústavu mezinárodních vztahů. Oba vědci se však shodují v tom, že český diskurz je nepřirozeně vyhraněný, ať na jednu či na druhou stranu sporu (Fürst 2005; Lomová 2014). Tento fenomén se stal ještě zajímavějším v posledních letech, kdy diskurz českých politických činitelů prodělal výrazný přesun od rétoriky lidských práv k uznání čínské územní celistvosti. Cílem této práce je tedy zanalyzovat tuto proměnu v českém diskurzu vůči Číně a následně verifikovat tvrzení obou vědců, zda je tento diskurz – ať již ve formě upřednostňující či marginalizující téma lidských práv – skutečně specificky vyhraněný, nebo zda se jedná o globální evropský trend. Výzkumné otázky: - Liší se český diskurz vůči Číně od diskurzu ostatních evropských zemí v prvním časovém období? Pakliže ano, jak? - Liší se český diskurz vůči Číně od diskurzu ostatních evropských zemí v druhém časovém období? Pakliže ano, jak? - Liší se český diskurz v prvním a druhém zvoleném časovém období? Pakliže ano, jak? Časové vymezení: První období: 2007 – 2008 (celosvětové zesílení debaty o přístupu k Číně v souvislosti s LOH v Pekingu v srpnu 2008) Druhé období: 2014 – 2015 (zesílení české debaty o přístupu k Číně mj. poté, co ji navštívil prezident Miloš Zeman) Metodologie: Práce by měla nabýt podobu výzkumu provedeného pomocí diskurzivní analýzy projevů hlavních činitelů zahraniční politik vybraných států, doplněnou o následnou komparativní analýzu získaných výsledků. Zdroje a sběr dat: Primárním zdrojem dat při získávání podkladů pro diskurzivní analýzu budou oficiální vládní prohlášení, zprávy evropských i čínských tiskových agentur (Reuters, Xinhua, ČTK), zpravodajské články z důvěryhodných mediálních zdrojů (iDnes, iHned, CNN, BBC aj.), záznamy z konferencí a setkání tvůrců zahraničních politik. Sekundárními zdroji budou sborníky, knihy a články analyzující českou zahraniční politiku vůči Číně a její diskurz (explicitně mohu zmínit Rudolfa Fürsta, Olgu Lomovou či Petra Druláka). Citovaná literatura: FÜRST, Rudolf (2005). Politické vnímání Číny v Čechách: mezi věcností a nevěcností, orientalismem a okcidentalismem". In: Mezinárodní vztahy. 3/2005, s. 24-43. Ověřeno ke dni: 30. 3. 2015. Online dostupné z: http://mv.iir.cz/article/view/163/162 LOMOVÁ, Olga (2014). Naše zahraniční politika vůči ČLR. Deník Referendum. 6. 12. 2014. Ověřeno ke dni: 30. 3. 2015. Online dostupné z: http://denikreferendum.cz/clanek/19289-nase-zahranicni-politika-vuci-clr