Anotace
Dnešní zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného
bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů není
horním zákonem, ale jen jeho jakýmsi torzem. Skutečným horním
zákonem je to, co dnes označujeme jako tzv. horní právo, tedy
zákony č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství
(horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, č. 61/1988 Sb., o
hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve
znění pozdějších předpisů a zákon č. 62/1988 Sb., o
geologických a o českém geologickém ústavu, ve znění pozdějších
předpisů. Úkolem je podle mne tyto zákony dostat do jednoho
skutečného horního zákona, ale v současné době při rozložení
politických sil to bude velice obtížné. Nový horní zákon, by
měl být koncipován tak, aby vyjadřoval také i určitou
společenskou podporu báňského podnikání, při respektování
povinnosti dbát o šetrné využívání přírodních zdrojů a ochrany
přírodního bohatství.
V oblasti horního práva se střetává tolik protichůdných zájmů,
že nalézt kompromis není často možné, domnívám se, že to není
neschopností státní správy, ale prostě tím, že průnik množin
těchto zájmů neexistuje. Už při schvalování té nejdůležitější,
a zatím jediné podstatné novelizaci horního práva,
zákonem
č. 541/1991 Sb., kdy toto právo bylo formulováno za bývalého
režimu, přizpůsobováno polistopadovým změnám roku 1989 byla
jednoznačně vyslovena nutnost nového horního zákona. Což se do
dnešního dne nestalo, takže popravdě musíme přiznat, že naše
horní právo bylo spíše a pouze v detailech, opakovaně zas a
znovu novelizováno. Na vládní návrhy těchto novel se pak v
parlamentu nabalily různé a různě motivované, tak jak je tomu i
v jiných odvětvích, často chaotické bezkoncepční pozměňovací
návrhy. Asi nebylo v silách státní správy,
a možná je to i její neschopnost důsledně vysvětlit jejich
rizika někdy i přímo škodlivost.
Dle mého názoru, vycházejícího z toho, že od převratných
společenských změn, tím myslím především rok 1989, poté rozpad
federativního státu, vstup do Evropské Unie se nenašla
společenská vůle a nutnost řešit koncepčně tzv. horní právo, ať
už z objektivních či subjektivních příčin a vzhledem ke stavu
dnešní legislativy se domnívám, že jedno z řešení by bylo
vrátit se ke kořenům hornictví na našem území. Mám na mysli
obecný horní zákon z roku 1854, který na našem území platit s
různými změnami a doplňky až do roku 1956 a podrobit je optikou
legislativy srovnatelných států Evropské Unie.
Jeden problém už může nastat při přípravě nového horního
zákona, a to jak nastavit přechodná ustanovení takovéhoto
potencionálního nového horního zákona. Logika samozřejmě velí,
že nový zákon by měl platit jen pro nová ložiska, ale těch už
mnoho objeveno nebude, tzn. jaká je tedy optimální lhůta pro
přechod všech existujících dolů a těžeben na tento případně
nový režim? Šest měsíců, rok nebo deset let? Opravdu nelze
jednoznačně tuto lhůtu stanovit, ale mohlo by dojít k zneužití
tohoto momentu k odhození řady nerentabilních provozů a
následku jejich činností na stát. Vždy je problematické
vstupovat již do nabytých práv a vydaných oprávnění k těžbě.
Druhým problémem je otázka, zda i do budoucna máme setrvat na
principu vyhrazených a nevyhrazených nerostů, na tradičním
principu výhradních ložisek ve vlastnictví státu a ostatních
ložisek, které jsou součástí pozemku. Prostě toto dělení je již
přežité a není tím nejjednodušším prostředkem. Uvedu příklad: v
současné době jakékoliv chudé, extrémně sirnaté ložisko hnědého
uhlí jen proto, že je ložiskem vyhrazeného nerostu, bude
ložiskem výhradně ve vlastnictví státu, případně s těmi
určitými privilegii. Zatímco, co nově objevené ložisko
štěrkopísku regionálně rozsáhlé, nacházející se v mankovní
oblasti, kde široko daleko štěrkopísek nebude a bude v této
oblasti nutnost výstavby dálnice, bude se dovážet z daleka, tak
toto ložisko dnes nikdy privilegium veřejného zájmu nedostane.
Měl by se najít takový princip, aby ložiska jakéhokoliv nerostu
nemohla být ze zákona automaticky ložisky ve veřejném zájmu,
ale tento veřejný zájem se hledal v jakémsi procesu pro každé
ložisko individuálně.
Zcela jednoznačně stanovit zákonem přechod vlastnických práv u
vyhrazených nerostů, kdy přechází vlastnické právo státu na
těžební společnost. Protože se domnívám, že současná právní
úprava je s ohledem na zcela nedostatečnou výši úhrad za
vydobyté nerosty přinejmenším velmi sporná. Stát přenechává své
nerostné bohatství soukromím osobám, které z něj výrazně
profitují, aniž by z jejich strany docházelo adekvátní
kompenzaci, kterou by stát hospodárně investoval do zajišťování
či likvidace starých důlních děl (v případě, že by tato
povinnost z jakýkoliv příčin přešla na něho), rekultivaci a
revitalizaci oblasti ovlivněné těžbou.
Dalším problémem je fenomén potřebného zjednodušení některých
správních řízení. Zejména jde o rozhodování v dohodách více
úřadů, které může být často velice zdlouhavé a nepřehledné při
neústupném hájení svých svěřených zájmů, zejména zájmů ochrany
životního prostředí. Obecně by měl platit princip liberálnosti
v přístupu k rozhodování, ovšem vykoupený zvýšenou vykazovací
povinností podnikatele, tedy nezakazovat, nekomplikovat,
nezdržovat ale stanovovat transparentně, možná i velice přísné
podmínky jejich dodržování, pak kvalitně kontrolovat a
nedostatky tvrdě sankcionovat. …víceméně
Abstract
The subject Mining mineral resources and its preservation on
the environment, announced by The Law of Environment and Real
Property Law Department, Faculty of Law, Masaryk University, I
elaborated in relation with valid legislation within 28 Feb.
2006. The subject is very close to me because I am a graduate
from Mining-Geological Faculty, Technical University of
Ostrava. I included my practical knowledge from the area of
mining mineral resources as well as my theoretical knowledge
from the area of law. I gained this knowledge through my
studies at this faculty. I was supervised by experienced
teachers in the fields of civil law, administrative law, law of
real property and environment law. I would like to thank Doc.
JUDr. I. Průchová, CSc., JUDr. J. Dudová, Ph.D., JUDr. I.
Jančářová, Dr. and especially Doc. JUDr. Ing. M. Pekárek, CSc.
who enriched me as my consultant with his knowledge, experience
and advice.
In the introductory part of my thesis I focused on the world
attitude to consuming mineral resources that have considerable
influence on social development, economic sphere and also world
ecology. Maintainable development is a widely accepted
conception in relation with mineral resources that provides
satisfaction of current generation needs, with no concessions,
with reference to future generations and satisfying their own
needs.
The present state of the Czech legal regulation, called Mining
law, that is determined by the time of its formation in 1988,
means a big disadvantage for those who want to defend
environmental interests and interests of involved inhabitants
from mining companies interests.
In the third chapter I deal with environmental requirements on
mining mineral resources, especially those set by the
government of the Czech republic, specifically the resolution
n. 235 from 17 March 2004 that concerns State environmental
policy. Only the time will show to what extent the requirements
can be accomplished. These set targets and their accomplishment
will be evaluated by future generations. We all agree with the
neccessity to support accomplishing all the set targets.
The position of Mining law in the system of the law of the
Czech republic has always been a self-contained but not
independent area of law as it concerns its inclusion to civil
law.
In the sixth chapter I tried to explain the meanings of basic
terms of mining law, e.g. minerals, deposits of minerals,
mineral resources, mining areas, protected deposit areas and
mining organisations. Another part of my thesis focuses on
reserves of sole deposits and their charge-offs. Here I see a
weakness in the mining law. A deposit that we for some reason
don't want to mine should be protected and saved for future
generations. We shouldn't make decisions about it at present .
One of the most importanat processes during mining is judging
its impact on the environment. Mining is surely a human
activity that has a strong influence on the whole planet, the
environment as well as human health. That's why
environmentalists and general public focus their attention on
mining. To ensure the most considerate way of mining, a process
EIA (environmental impact assessment) has been used.
In the next chaptures I deal with environment protection in
relation with mining, disposing of mine machinery and mines,
and especially with protection of air, water, rock, soil,
organisms, ecosystems and energy.
I focus on mining in natural reserves and its stats in the next
part of my work. My conclusion is that our society should very
carefully consider a reduction of mining in extra protected
areas and also motivate mining companies to be more considerate
and use safer methods of mining, including a comlpete
cancelling of mining in some areas.
Another part of my thesis deals with mine gases and methane in
relation with air protection and their use in industrial
production.
In the final part I tried to outline how to modify the
legislation of Mining law, especially in relation with the
environment. How successful I was must judge those who will
evaluate this diploma thesis. …víceméně
čeština
Soubor nebo složku lze nahrát pomocí tlačítka Přidat.
Podrobnosti lze zjistit označením příslušného řádku.
Pro častou práci je možné zvolit režim Více možností.
Vyhledávaný výraz můžete zadat přímo do adresního řádku.
Pomocí funkce Nedávné je možné se rychle vrátit k právě prohlíženým souborům. Oblíbené soubory je také možné označit Hvězdičkou.