Zátěž, kterou působí činnost člověka na životní prostředí v současné Čínské lidové republice je obrovská. Za posledních šedesát let se počet obyvatel zdvojnásobil a během posledních třiceti let se stále zvyšuje životní úroveň a graduje hospodářský růst. Cenou za tento úspěch je gigantický nárůst spotřeby energií i přírodních zdrojů a znečišťování životního prostředí. Pozornost čínské vlády se k ekologickým problémům zásadněji obrací až v jedenáctém pětiletém plánu (2006-10), kdy byly stanoveny první závazné ekologické cíle. Přestože je hospodářský růst nadále hlavní prioritou země, zátěž životního prostředí a jeho znečištění se zpomaluje díky modernizaci technologií a investicím do „zelené“ energetiky. Existují průzkumy o „zeleném“ chování Číňanů, zkoumající návyky v třídění za účelem recyklace odpadu, znalosti o ochraně životního prostředí, dobrovolnickou činnost v ekologických organizacích nebo například fenomén opětovného používání igelitových tašek. Zjistilo se, že ve velkých městech jsou respondenti stále informovanější a na základě toho se snaží chovat ekologičtěji, nežli obyvatelé vesnic. Práce bude úvodem do problematiky „environmentalismu“, „ekologické gramotnosti“ a „zeleného chování“ v prostředí dnešní ČLR. Na základě odborné literatury budou popsány ekologické problémy Číny a způsoby, jakými se jim pokouší čínská administrativa a společnost čelit. Analyzovány budou pokusy o ekologickou výchovu ze strany státu, médií i obecně čínských kulturních vzorců. Hlavním část práce bude založena na vlastním kvalitativním výzkumu, který bude zkoumat smýšlení jednotlivých Číňanů o ekologii a návyky s tím spojené. Pokusí se odpovědět na otázky zda Číňané stav životního prostředí ve své vlasti chápou jako problém, jak hluboké mají povědomí o těchto problémech, nakolik osobně tyto problémy vnímají a jak jim přizpůsobují své ekologické návyky a chování. Hlavním cílem přitom bude vypátrat motivace ekologického chování, nikoliv jeho reálnou podobu. Věří Číňané šetrnému přístupu k životnímu prostředí? Má to pro ně nějaký smysl? Jak jsou o něm informováni? Je vůbec „zelené chování“ populární a proč? K výzkumu bude použita biografická metoda, zejména narativní interview (polo-strukturované rozhovory na téma ekologie, udržení dotazovaného v tématu a položení hlavních otázek během delšího rozhovoru, možno provést i skupinový rozhovor), nahrávky, zápisky, výzkumný deník. Terén zatím není blíže určen, základ budou tvořit studenti a zaměstnanci chongqingské university, ale snaha bude získat informátory pocházející z různých sociálních podmínek. Rozhovory budou postupovat od velkých, celoplošných ekologických problémů, jako je hospodářský růst země i na úkor znečištění, přes třídění odpadu až po osobní každodenní rozhodnutí, která životní prostředí také ovlivňují. Výzkum završí analýza získaných materiálů (nahrávky a poznámky z rozhovorů) a interpretace výsledků. Informace získané výzkumem budou vedle sekundární literatury doplněny i o informace z aktuálních dokumentárních filmů (The Warriors of Qiugang: A Chinese Village Fights Back, Meishi Street, San Yuan Li a další).