V první části se text věnuje vymezení pojmu diskurz a zasazení diskurzivní analýzy a teorie do širší sociologické perspektivy, čímž odkazuje na interpretační sociologickou tradici. Konkrétně je v textu v rámci diskurzu především odkazováno na dílo Michela Foucaulta, avšak práce se věnuje i dalším výrazným sociologům v oblasti teorie, jakými jsou Jürgen Habermas nebo Alfred Schütz. V druhé části text interpretuje pomocí metody diskurzivní analýzy debatu a s tím související protesty nad zvýšením jízdného v širším symbolickém rámci dvou identifikovaných sakrálních hodnot brazilské společnosti – řád a pokrok, které jsou zároveň i hesly na brazilské vlajce. Termín sakrálních hodnot odkazuje na práci Durkheima (2002) a z něj později vycházejícího Jeffreyho Alexandera (2003). Přestože pomocí hodnot nelze vysvětlit dynamiku v argumentaci a změnu pozice moci jednotlivých aktérů, lze naopak vysvětlit, jak pomohla interpretace a i reinterpretace argumentů, které jsou postaveny rávě na těchto hodnotách, dosáhnout lepší pozice ve veřejném diskurzu a prosadit tak svůj argument a zájem. Do diskurzivní analýzy jsou zahrnuty především reportáže z dvou brazilských deníků Folha de São Paulo a Estadão, avšak v rámci analýzy je pracováno i s dalšími doplňujícími zdroji jako jsou blogy, fotografie a sociální sítě.