Práce se zabývá zahraničně-politickou orientaci země, zahrnuje období od rozpadu Sovětského svazu až po současnost. Počátek formování tohoto nového aktéra mezinárodních vztahů nebyl úplně jednoduchý. Země byla zmítána chudobou, propadem životní úrovně, vysokou mírou nezaměstnanosti a etnickými nepokoji. Kyrgyzstán se tak dostává spíše na okraj zájmu. Situace se mění po teroristických útocích ze září 2001, kdy USA potřebují získat strategické pozice pro vedení války s terorismem. Současně velkým problémem se stal tranzit a prodej narkotik z Afghánistánu přes Střední Asii. Šanghajské organizaci pro spolupráci tak byly dány nové výzvy směrem k formování nové regionální bezpečnosti. Mezi tyto výzvy patří například růst hrozby ze strany islámského fundamentalismu či problematika separatistických hnutí. Rok 2005 je ve znamení tulipánové revoluce, kdy byl svržen dosavadní prezident Askar Akajev. Na jeho místo nastupuje Kurmanbek Bakijev. Přes počáteční optimistická očekávání se ovšem tento režim vrátil ke starým pořádkům. Nepokoje, které si vynutily politickou změnu na počátku roku 2010, se postupně rozrostly do etnického konfliktu. V souvislosti se zahraničně-politickou orientací Kyrgyzstánu bude teoretická část práce vycházet z teorie malých států. Zkoumaným fenoménem tak budou objektivní (počet obyvatel, vojenská a ekonomická síla, rozloha) a subjektivní kritéria (zde bude přihlédnuto ke konkrétním podmínkám, ve kterých se stát nachází). Empiricko-analytická část práce bude zaměřena na aplikace teoretických výstupů v praxi. Předkládaná práce bude zkoumat, jakým způsobem se formovaly vztahy s bývalým „centrem“, tedy Ruskou federací, jak na bilaterální, tak na multilaterální úrovni. Pozornost bude zaměřena do tří oblastí - politicko-diplomatické, ekonomické a vojenské. výzkumné otázky: 1) Můžeme Kyrgyzstán na základě definovaných kritérií považovat za malý stát? 2) Koresponduje zahraniční politika Kyrgyzstánu s obecnými vzorci chování malých států? 3) Uplatňuje Kyrgyzstán postavení malého státu v zahraniční politice vůči Rusku?