Pro svou bakalářskou práci jsem si vybrala téma Typy stresů u žáků na druhém stupni základní školy, a to proto, že stres se v dnešní, uspěchané době dotýká každého. V každém z nás se díky stresu hromadí napětí, které pokud se neuvolní, se nahromadí v organismu, a to může vést k jak k psychickým, tak i k somatickým nemocem a poruchám. Stresové nebo zátěžové situace mohou u žáků nastat například ve vztahu k učitelům, spolužákům nebo k úkolům a povinnostem. Každý žák má své tempo, a proto ne každý může vyhovět školním požadavkům kantora a tudíž příliš velké nároky nebo tempo může být pro žáka stresové. To, jak žák vnímá stresovou situaci ovlivňuje několik faktorů. První faktor je věk. Mladší žáci, mají problém s přiměřeným posouzením zátěžové situace. Důležité je, jestli žák dokáže správně ohodnotit situaci, zda ji dokáže ohodnotit, jako situaci, kterou dokáže sám vyřešit, nebo jako situaci, kterou vyřešit nedokáže a upadne tak do stadia naučené bezmocnosti. (Čáp, Mareš, 2007) Ve své bakalářské práci bych se chtěla zaměřit na typy stresových situací, které zažívají žáci na druhém stupni základní školy. Za cíl jsem si stanovila zjistit stresové situace ve škole, ve kterých se může žák ocitnout. Dále jsem si jako cíl stanovila, jak se žák s těmito stresovými situacemi vyrovnává, jak je řeší, a zda je řeší sám nebo čeká na pomoc okolí. Výzkum budu provádět u žáků 6.-9. tříd. Pro svůj výzkum jsem si stanovila pět výzkumných předpokladů, které se pomocí dotazníku budu snažit ověřit. Za prvé jaké zátěžové situace potkávají žáky, za druhé do jaké míry je stresuje škola a školní povinnosti, za třetí vztahy se spolužáky, za čtvrté vztahy s kantory a za páté jak tyto stresové situace zvládají. Stres: Slovo stres pochází z latinského výrazu strigo, strictum, což znamená utahovat nebo stahovat. Z tohoto výrazu se slovo stres vyvinulo. Stresem označujeme stavy nebo situace, které jsou spojené s negativním, nadměrným tlakem, obtíží nebo tísní. V psychologii představuje stres specifický případ zátěže, kdy dojde k nerovnováze stavu mezi požadavky a možnostmi jedince je zvládnout. Touto problematikou se zabýval Hans Selye, který ji v roce 1936 popsal jako fyziologický fenomén. Podle H. Selyeho je stres "stav projevující se ve formě specifického syndromu, který představuje souhrn všech nespecificky vyvolaných změn v rámci daného biologického systému" (H. Selye, 1966, s. 82). Stresorem bývá označován nepříznivý vliv, který působí na osobnost člověka a vede jej k tíživé životní situaci. Zátěž: Zátěž je vystavení organismu nárokům, které vyžadují určité vynaložení energie. Cíl: Ve své bakalářské práci bych se ráda změřila na typy stresů, které potkávají žáky druhého stupně základní školy. Zaměřím se na zvládání stresových a zátěžových situacích, jako je stres ze školního prostředí například strach ze zkoušení, strach z neúspěchu, strach z učitele, kolektivu, rodičů, a jak žáci tento svůj stres zvládají. Zda mají více stres dívky než chlapci. Tyto okruhy se budu snažit pomocí dotazníku ověřit na vybrané základní škole. Literatura: Knižní zdroje ČÁP, J., MAREŠ, J. Psychologie pro učitele. Praha: Portál, 2007. KŘIVOHLAVÝ, J. Jak zvládat stres. Praha: Grada Avicenum, 1994. ATKINSONOVÁ, R. a kol. Psychologie. Praha: Victoria publishing, 1995. PAULÍK, K. a kol. Moderátory a mediátory zátěžové odolnosti. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, FF, 2009. ŘEHULKA, E. Psychohygienické otázky pedagogické psychologie. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1988