Českomoravská vrchovina je známá svými rašeliništi. V minulosti se řada studií zabývala především jejich vegetací a výskytem reliktních druhů cévnatých rostlin a mechorostů. Přestože během druhé poloviny dvacátého století došlo k výraznému úbytku nebo degradaci rašelinišť, stále v území najdeme řadu zachovalých lokalit, které navíc uchovávají rašelinu jako přírodní archív vhodný pro zkoumání jejich historie. Zatímco většina paleoekologických prací z Českomoravské vrchoviny zkoumala v rašelině pyl a rekonstruovala vývoj vegetace na krajinném měřítku, makrozbytkovou analýzou a rekonstrukcí sukcese rašelinné vegetace na lokálním měřítku se zabývalo překvapivě málo, převážně starších studií. Bakalářská práce se proto zaměří na makrozbytkovou analýzu profilu z rašeliniště Pihoviny u Cikháje, jehož báze byla datována na přelom plného a pozdního glaciálu. Pomocí detailní analýzy zbytků rostlin a jejich částí (semena a plody, jehlice, dřevo, pletiva, lodyžky mechorostů) popíše studentka sukcesi rašelinné vegetace na lokalitě. Součástí bude kvalitní chronostratigrafie podložená radiokarbonovým datováním vybraných makrozbytků a analýza LOI, která ukáže změny organického podílu a pomůže stanovit období, kdy docházelo k mineralizaci rašeliny nebo ke splachům anorganického materiálu z okolí do rašeliniště. Výsledky budou prezentovány pomocí stratigrafického diagramu s vymezení jednotlivých vývojových zón. Pro zařazení fosilního záznamu k jednotlivým vegetačním typům porovná studentka jeho druhové složení s recentním druhovým složením různých typů rašelinné vegetace. K tomu využije vlastní fytocenologické zápisy recentní rašelinné vegetace, které zapíše v širším okolí zkoumané lokality, případně zápisy z fytocenologické databáze. K porovnání využije mnohorozměrné statistické metody. Primární makrozbytková data budou uložena v Databázi rostlinných makrozbytků České a Slovenské republiky a recentní zápisy ve fytocenologické databázi.