Studentka se ve své magisterské práci bude zabývat průběhem německých voleb do Evropského parlamentu chronologicky od sjednocení Německa až po poslední volby v roce 2009. Pokusí se zanalyzovat také případné rozdíly mezi chováním voličů z východní a ze západní části země. Volby do Evropského parlamentu jsou nedílnou součástí evropského politického systému a nejinak tomu je i v Německé spolkové republice. Německo jako jeden z hlavních motorů evropské integrace má díky své velikosti největší počet europoslanců. Volby do Evropského parlamentu jsou obecně považovány za tzv. volby druhého řádu, kde se promítá spíše nesouhlas se stávající národní politickou elitou, než skutečné voličské preference. Voliči se rozhodují podle toho, jak dalece jsou spokojeni se současnou vládou a méně podle programu jednotlivých kandidátů. Je otázka, zda se tento fakt promítá do rozhodování voličů v Německé spolkové republice a zda jsou tam stále patrné rozdíly v rozhodování mezi voliči z východní a ze západní části Německa. Výzkumná otázka: Lze označit německé volby do Evropského parlamentu po sjednocení Německa také jako tzv. volby druhého řádu? Zohledňují němečtí voliči ve svém rozhodování fakt, ze které části Německa pocházejí? Zdroje: FIALA, Petr a Markéta PITROVÁ. Evropská unie. 2. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK), 2009. ISBN 978-80-7325-180-2. MESNA, Petr. ET ALLI. Německá centra, německá perifeerie: Federalismus- regionalismus- periferie. 1. Praha, 2010. ISBN 978-80-904818-0-0. ŠARODÍN, Pavel. A KOL. Evropské volby v postkomunistických zemích. Olomouc: Periplum, 2004. ISBN 978-80-86624-32-7. www.abgeordnetenwatch.de www.bundeswahlleiter.de www.euractiv.de www.europarl.de www.parteienabc.de www.spiegel.de