Polypropylenová vlákna (dále jen PP vlákna) jsou v současné době využívána ve stavebnictví jako přísada do betonu. Docílí se tím vyšší pevnosti betonu v tahu i tlaku, také se omezí vznik mikrotrhlin v rané fázi hydratace betonu a zvýší se odolnost betonu vůči působení vysokých teplot. PP je nepolární látka s velmi nízkou povrchovou energií, tedy přirozeně hydrofobní. Pro soudržnost PP vláken a cementové matrice je tedy obzvláště důležitá povrchová úprava PP, jeho hydrofilizace. Standardní úprava spočívá v nanášení směsi tenzidů a dalších aktivních látek mokrým „in-line“ způsobem z vodných roztoků (tzv. lubrifikace vláken). Základním nedostatkem této úpravy pomocí povrchově aktivních látek je její nestálost vůči vymývání vodou. Jedinou metodou povrchové aktivace PP potenciálně aplikovatelnou z environmentálního, technologického i ekonomického hlediska se jeví použití nízkoteplotního elektricky buzeného plazmatu. Jako systém schopný splnit uvedené požadavky se jeví zdroj plazmatu na bázi tzv. difúzního koplanárního povrchového bariérového výboje (Diffuse Coplanar Surface Barrier Discharge – DCSBD) [1]. Pro studium hydrofilizace PP je třeba dobře zvládnout techniku charakterizace PP. Standardní testy dávají dobrou informaci z hlediska aplikací, mají však nízkou vypovídací schopnost z hlediska optimalizace povrchových úprav i z hlediska imobilizace surfaktanků na povrch PP vláken. Nově vyvíjená technika založená na principu kapkové metody by mohla částečně pomoci tento problém vyřešit. Proveďte testování efektu plazmové úpravy na PP vlákna dodané firmou Krampe CZ, s.r.o. Bude studován nejen vliv plazmové úpravy na výsledný kontaktní úhel, ale také dynamika vsakování testovací kapaliny. Proveďte optimalizaci této techniky pro daný materiál a studujte efekt plazmové úpravy a doby testování po plazmové úpravě. Proveďte testy plazmově upravených vláken zalitých do cementové matrice. Jako reference bude brán vzorek bez plazmové úpravy.