Problematika proliferace zbraní hromadného ničení je velmi diskutovaným tématem, zejména v oblasti blízkého a středního východu. Írán je mnohými teoretiky mezinárodních vztahů označován jako tzv. darebný stát, tedy stát, který nemá demokratické zřízení a snaží se získat zbraně hromadného ničení. Problematika Íránského jaderného programu je dodnes jednou z nejdiskutovanějších v současných mezinárodních vztazích, ať už z hlediska obavy, že Írán by mohl případně získané jaderné zbraně poskytnout teroristickým skupinám, či z hlediska dominance nad oblastí, kdy Írán soupeří s Izraelem a Saudskou Arábií o dominantní postavení v této oblasti. Cílem diplomové práce bude zjistit, jak je vnímána smlouva mezi USA a Íránem o íránském jaderném programu z roku 2015 v Izraeli, a jak tato smlouva případně štěpí názorově izraelskou politickou scénu. V práci budeme muset zohlednit i dřívější vývoj Íránsko-Izraelských vztahů, se zaměřením na problematiku proliferace zbraní hromadného ničení a Íránského jaderného programu. Pro práci byla zvolena kvalitativní empirická případová studie. Časově se budeme primárně věnovat rokům 2015, kdy smlouva byla podepsána, až do konce roku 2016, tedy období, kdy Íránsko-Americká smlouva vzbuzovala největší emoce. Prostorově se budeme orientovat na oblast Íránu a Izraele. Naší hlavní výzkumnou otázkou tedy bude: jak ovlivňuje Íránsko-americká smlouva o jaderném programu politiku Izraele? Podotázkami pak: existují rozdíly mezi vnímáním Íránsko-americké smlouvy na základě pravolevého chápání politického spektra? Může být otázka vnímání Íránsko-Americké smlouvy dělící linií, která způsobuje štěpení v Izraelské politice? Z hlediska zdrojů využijeme prohlášení, tiskových zpráv či oficiálních dokumentů jakožto primárních zdrojů, a následně sekundárních zdrojů, tedy prací, na toto téma již dříve publikovaných. Problém zde může nastat, protože část zdrojů může být v hebrejštině či perštině, kterým diplomantka bohužel nemluví.