Tato diplomová práce má za cíl analyzovat kyberútoky na orgány veřejné moci cizího státu z pohledu jejich možné kvalifikace jako teroristických trestných činů. V úvodu práce autor vymezí přesný obsah práce, zejména problémy, kterým se v rámci tématu bude věnovat, a rovněž metodologický postup jejího zpracování. Stať práce bude začínat teoretickou části, v níž autor stručně vysvětlí v rozsahu nezbytně nutném pro potřeby práce základný pojmy, zejm. kyberútoků, kyberkriminality, terorismu atd. a zasadí je do potřebného teoretického kontextu trestního práva, ústavního práva a mezinárodního práva veřejného. Následně představí současný stav poznání k možnostem postihu kybeútoků na orgány veřejné moci cizího státu jako teroristických trestných činů podle českého trestního zákoníku (tj. shrne dosavadní doktrinální i judikaturní přístup). Zaměří se především na (ne)podmíněnost této ochrany dodržováním mezinárodního ius cogens cizího státu, jeho demokratickým charakterem či úrovní lidských práv a kritéria jejího posuzování. Součástí této části bude i analýza příslušné právní úpravy na vnitrostátní, unijní i mezinárodní úrovni. V další části autor provede vlastní analýzu tohoto problému a zaujme k němu kvalifikované stanovisko. Zejména se zaměří na kritéria praktického rozlišování mezi dovolenou reakcí na porušení mezinárodního práva veřejného (kyberbojovníci za svobodu) a protiprávním kyberterorismem (kyberteroristé). Kvalifikované stanovisko je výsledkem znalosti dosavadního stavu poznání k danému problému co do teoretických zdrojů (zejména odborná literatura, statistická data, jsou-li dostupná atd.) i přístupu aplikační praxe (judikatura), pochopení teoretických souvislostí daného právního problému, dostatečné reflexe slabin a předností dosavadních řešení, o něž se opírá vlastní úvaha o optimálním řešení, která je náležitě a podrobně odůvodněna. V poslední části stati autor shrne odborné výstupy své práce a učiní na jejich základě konkrétně formulovaná doporučení de lege ferenda či de lege aplicata. Práci bude uzavírat závěr, v němž autor stručně shrne obsah své práce a naplnění jejích cílů, odůvodní případné odchylky od zadání či úvodu práce a identifikuje náměty na další bádání v dané oblasti, jež by na jeho práci mohlo navázat. Autor práci vyhotoví samostatně a průběžně ji dle potřeby bude konzultovat s vedoucím. Nedílnou součástí práce je i vyhledání, filtrace a vyhodnocení potřebných informačních zdrojů a syntéza poznatků z nich nabytých ve vlastním textu práce. Vyjde přitom z aktuální právní úpravy, dostupných odborných literárních pramenů a rozhodovací praxe. Obohatí-li to práci, vyjde autor rovněž z dostupných zahraničních pramenů. Nedílnou součástí práce je i vyhledání, filtrace a vyhodnocení potřebných informačních zdrojů a syntéza poznatků z nich nabytých ve vlastním textu práce. Těžiště práce nebude spočívat v deskripci, ale v kritické analýze. Do 31. 10. 2022 autor předloží osnovu práce se základním rozvržením jednotlivých kapitol, jakož i průběžný seznam pramenů, z nichž bude vycházet. Pokud autor bude plánovat odevzdání práce v období jaro 2023, pak do 20. 12. 2022 předloží vedoucímu práce úvod a jednu již hotovou ucelenou kapitolu. Do 25. 2. 2023 pak v takovém případě předloží vedoucímu práce koncept své diplomové práce, jejíž konečnou verzi se zapracováním případných připomínek odevzdá do 31. 3. 2023. Plánuje-li autor odevzdat práci později, harmonogram se úměrně tomu posouvá.