Pluripotentní kmenové buňky (PSC), jak embryonální (hESC) tak indukované (iPSC), představují společně unikátní buněčný typ, charakterizovaný dvěma vlastnostmi: a) schopností neomezeně se dělit v nediferencovaném stavu a b) kapacitou diferencovat se do všech somatických buněk dospělého organismu. Tyto vlastnosti je předurčují k využití v mnoha biomedicínských aplikacích, včetně postupů spadajících do oblasti regenerativní medicíny a tkáňového inženýrství. Jakkoli jsou pluripotentní buňky relativně dobře charakterizovaným buněčným typem, mnoho otázek o jejich biologii stále zůstává nezodpovězeno a jsou obsahem rozsáhlého zkoumání. Studentka/student se ve své bakalářské práci soustředí na příklady variability mezi individuálními liniemi lidských pluripotentních kmenových buněk (jak hESC tak iPSC) a sumarizuje všechny dnes odhalené faktory, které k této variabilitě přispívají. Tyto poznatky dá do kontextu strategií pro ex vivo propagaci a diferenciaci lidských PSC (ve 2D a 3D podmínkách) a popíše implikace těchto strategií pro použití PSC v medicíně.