Mobilní elementy jsou široce rozšířené mezi všemi organismy a mnohdy tvoří podstatnou část jejich genomů. Na mobilní elementy bylo dlouho pohlíženo jako na sobeckou DNA, která je schopná samostatného šíření v genomech a její existence tak nepotřebuje žádná další vysvětlení. Vzestup moderních sekvenačních metod však ukázal, že mobilní elementy se podílejí na různých buněčných funkcích, mají úlohu ve struktuře genomů, regulaci genů, tvorbě genových sítí a přispívají k evoluční plasticitě organismů. Cílem BP je přinést přehled rolí mobilních elementů v evoluci organismů a diskutovat, zda-li jsou mobilní elementy prospěšnou či dokonce nutnou součástí genomů nebo ne.