Zásady pro vypracování: Studie zaměřené na ekologii lesních plžů probíhaly v Evropě především v temperátní a boreální zóně. Nicméně kvantitativní studie v temperátních lesích se většinou omezují na lesy mezofytika, případně vyšších poloh. CHKO Pálava naopak patří do oblasti termofytika, kde lesní stanoviště vykazují sušší a teplejší ráz a substráty mají karbonátový charakter. Teplé ní-žinné oblasti jsou z hlediska malakofauny méně bohaté než vlhčí a chladnější oblasti mezofy-tika. To je pravděpodobně hlavní důvod, proč probíhala většina studií právě v mezofytiku, a tudíž detailnější znalosti o ekologii společenstev měkkýšů teplých nížinných lesů jsou nejen v České republice nedostačující. Další specifickou vlastností studované oblasti je skutečnost, že Pálava je nejen díky svým klimatickým podmínkám, ale také pro svůj unikátní historický vý-voj lesních společenstev zajímavým územím pro studium ekologie lesních malakofaun. Pří-chod prvního neolitického osídlení již počátkem poledové doby vedl k zpomalení až zastavení šíření lesních společenstev a naopak přežití mnoha stepních elementů, zejména rostlinných. Podstatným důvodem zadání této práce je také skutečnost, že v letech 2008–2012 ve studova-ném území probíhá grantový projekt s názvem Nížinné lesy v perspektivě historického vývoje (řešitelem je R. Hédl z BÚ AV ČR). Od roku 2012 bude výzkum pokračovat dalším pětiletým projektem Long-term woodland dynamics in Central Europe: from estimations to a realistic model (řešen na stejném pracovišti). Společným cílem obou projektů je prostudovat dlouho-dobý vývoj a význam časové kontinuity a minulého hospodaření na současné vlastnosti les-ních společenstev. Malakozoologický výzkum tak bude významným doplněním komplexního výzkumu dynamiky nížinných lesů vybrané oblasti. Cíle: 1) Rešerše studií zaměřených na ekologii společenstev měkkýšů temperátních a boreálních lesů a faktorů prostředí ovlivňující variabilitu druhové bohatosti a skladby. 2) Vlastní sběr dat v oblasti NPR Děvín (CHKO Pálava) na čtyřech svahových transektech, rozdělených do šesti až sedmi ploch reprezentujících gradient ekologických podmínek. 3) Na základě zpracovaných vzorků a s využitím údajů o půdě (pH, obsah prvků) a dřevin-ném nadrostu (vlastnosti světla zjištěné z hemisférických fotografií) statisticky vyhodnotit rozdíly v druhové bohatosti a skladbě studovaných ploch. 4) Zhodnocení výsledků v kontextu malakofauny CHKO Pálava a publikovaných závěrů o ekologii společenstev lesních měkkýšů.