Práce se zaměří na pojetí lidového náboženství z hlediska křesťanských představitelů na území českých zemí v souvislosti s christianizací Slovanů a procesem akulturace, který vedl k začleňování praktik spojených s vyznáváním křesťanství do veřejného i osobního života. Mezi slovanskými zvyky a křesťanstvím tak docházelo k oboustrannému působení, během něhož do sebe tyto dva kulturní systémy vzájemně absorbovaly jednotlivé prvky a zvyklosti a spojily se tak v celek, který bychom mohli nazvat lidovým křesťanstvím či folklorním náboženstvím. Co ale bylo přijatelné pro řadového křesťana, nebylo vždy akceptováno křesťanskými představiteli, jak dokazují prameny Opatovický homiliář z 12. st. a Largum sero Jana z Holešova z 14.–15. st. Práce se zaměří právě na tato díla a konkrétně na pasáže, které negativně hodnotí takové postoje křesťanů, které prezentují jako pohanské, a které varují před magickými praktikami a těmi, kdo je provádějí. Cílem práce bude na základě komparace zjistit, jakým způsobem autoři Largum sero a Opatovického homiliáře interpretují zmíněné praktiky a zda lze najít stejné či odlišné postoje, způsoby výkladu či terminologii a co nalezené shody a rozdíly znamenají pro interpretaci jednak obou děl, jednak magických a předkřesťanských praktik. Součástí zadání je i návrh výzkumného projektu na adrese https://is.muni.cz/auth/el/1421/jaro2017/RLA15/ode/66207527/Navrh_vyzkumneho_projektu_novy.docx.