Bakalářská práce se zabývá analýzou motivů traumatu a paměti v novele Dita Saxová Arnošta Lustiga a románu Peníze od Hitlera Radky Denemarkové. Cílem práce je komparace literární reprezentace vnitřního světa protagonistek a vlivu prožitého traumatu na jejich poválečnou sociální adaptaci. Teoretická část definuje koncepty traumatu a paměti podle východisek Babette Rothschild a Petera A. Levina. Následně se věnuje jejich literárněvědné reflexi, přičemž vychází především z prací Alexandra Kratochvila či Jana Assmanna. V analytické části jsou tato východiska aplikována na vybrané texty. Interpretace se zaměřuje na naratologické strategie formující reprezentaci traumatu a paměti, konkrétně na využití vypravěčských perspektiv, charakteristiku protagonistek, práci s časovou fragmentarizací a konkrétním projevům paměti a traumatického vyprávění. Práce následně shrnuje poznatky a porovnává obě díla s ohledem na literární ztvárnění sledovaných motivů. Přínos zvolené komparace spočívá v konfrontaci dvou odlišných způsobů zobrazování přeživších holocaustu. Srovnání odhaluje proměnu od Lustigovy existenciálně laděné prózy k širšímu pojetí Radky Denemarkové, která skrze osud protagonistky tematizuje i kolektivní vinu a vytěsněné kapitoly národních dějin.