Hudební sémiotika, zvláště pak česká, je charakteristická značnou problematičností a nekontinuitou svého vývoje. Prakticky se rodí i zaniká s příchodem a odchodem klíčových badatelů - v našem případě se jedná zejména o Jaroslava Volka, Jaroslava Jiránka, Jiřího Fukače a Ivana Poledňáka. Diplomová práce se snaží postihnout jednak přínos těchto badatelů hudební sémiotice jako takové, zaměřuje se na jejich inspirační zdroje a také na hudebně sémiotické pojmosloví. V budoucnu by mohla diplomová práce posloužit jako výchozí materiál k „oživení“ nejzajímavějších jevů (české) hudební sémiotiky.