Ferráty (kyslíkaté sloučeniny čtyř-, pěti- a šestivalentníhího železa) jsou známy svým silně oxidačním působením. Proto se uvažuje o jejich využití při odstiňování kontaminace prostředí metodou in situ chemické oxidace. Proti jiným oxidačním činidlům (manganistan, peroxid vodíku ad.) má použití ferrátů výhodu v tom, že se do přírodního prostředí vnáší chemická látka, která je přirozenou součástí prostředí a včetně produktů jejich přeměny (oxyhydroxidy železa). Jedním z problémů studia jejich interakcí je, že dosud nebyly pro ferráty odvozeny pH-Eh a další stabilitní diagramy.
Pokyny ke zpracování:
1. Zpracovat současné poznatky o stabilitě a interakcích ferrátů.
2. Z publikovaných dat sestavit interně konzistentní termodynamickou databázi ferrátů.
3. Připravenou databází doplnit termodynamickou databázi geochemického modelovacího programu Geochemists Workbench.
4. Sestrojit diagramy stability ferrátů v souřadnicích pH-Eh, pH-log a(Fe) a Eh-log a(Fe).
5. Z diagramů vyhodnotit předpokládané chování ferrátů v přírodním prostředí.
Seznam odborné literatury:
Anderson G. (2005): Thermodynamics of Natural Systems. – Cambridge University Press, 648 p.
Bethke C. M. (2008): Geochemical and Biochemical Reaction Modeling. 2nd edition. – Cambridge University Press, 543 p.
Sharma V. K. (2011): Oxidation of inorganic contaminants by ferrates (VI, V, and IV) – kinetics and mechanisms: A review. Journal of Environmental Management 92, 1051–1073.
Zhu Ch., Anderson G. (2002): Environmental Applications of Geochemical Modeling. – Cambridge University Press, 284 p.