V posledních letech bylo v české a středoevropské historiografii poměrně hodně prostoru věnováno historickému výzkumu hranic. Tato skutečnost byla dána aktuálními otázkami, především migrační krizí a covidovou epidemií. V obou případech se ve veřejné diskusi objevovaly otázky po uzavírání (různých) typů hranic a také po budování bariér mezi lidmi. Otázka hranic však v evropské společnosti vůbec není nová. Zajímavou podobou této otázky je sledování hranice, která je na jedné straně hranicí země, na druhé straně hranicí mezi dvěma šlechtickými panstvími. V bakalářské práci by měla být navíc položena otázka, jak se proměnila linie a jako se proměnilo sociální vnímání hranice v době, kdy obě panství náležela dvěma větvím jednoho rodu a kdy naopak patřila představitelům dvou různých rodů. Pramenem pro studovanopu práci by měly být především dokumenty nacházející se v archivech v Brně, Jindřichově Hradci a v Třeboni. Mělo by jítn o dobové mapy(sledování linie), ale také prameny vymezující hranice a sledující sociální dění na hranici. Autorce práce doporučuji také konzultace s Doc. Hrdličkou (Univerzita České Budějovice) a s Dr. Blankou Čechovou (Archiv Třeboň).