Práce se bude zabývat fenoménem konzumace masa v kontextu morální psychologie. Lidé často uvádějí, že mají rádi zvířata, a že ubližování jim je špatné. Na druhou stranu naprostá většina lidí konzumuje jejich maso. Tento jev nazýváme „Paradox masa“ (Meat-Paradox). Ústřední koncept je v tomto tématu kognitivní disonance, která se objevuje při konfrontaci s nekonzistencí vlastních postojů s chováním. Kognitivní disonance může vzniknout např. v situaci, kdy je jedinec konzumující maso vystaven argumentům jedince praktikujícího některou z alternativních diet (např. vegetariánství). Tato diplomová práce přímo navazuje na studii „Efforts to overcome vegetarian-induced dissonance among meat eaters“ (Rothgerber, 2014). Autor studie pracoval s hypotézou, že u lidí konzumujících maso, bude vegetarián působit jako připomínka nekonzistence jejich postojů a chování, což povede ke kognitivní disonanci. Účastníci jeho studie nejprve přečetli krátký text o osobě praktikující vegetariánství (v kontrolní podmínce o člověku s bezlepkovou dietou) a následně vyplnili dotazník zaměřený na přesvědčení o emoční a mentální podobnosti zvířat a lidí. Na způsobenou kognitivní disonanci usuzoval z její redukce – zde z popření schopnosti zvířat trpět. Výsledky tuto hypotézu podporují. Lidé, kteří četli text o vegetariánovi, přisuzovali zvířatům menší emoční i mentální podobnost s lidmi, než kontrolní skupina. Rothgerber následně zkoumal i další aspekty vegetariánství a jeho vlivu na kognitivní disonanci u lidí konzumujících maso, ale nezaměřil se na poměrně nový koncept conscientious omnivores (CO). Takto označovaní lidé nejsou přímo vegetariány, ale masa konzumují zpravidla méně a při jeho výběru dbají na dodržování konkrétních etických standardů. Lze se domnívat, že kognitivní disonance, způsobená přečtením textu o CO bude nižší v porovnání s textem o vegetariánovi. Zmínka o CO nemusí být pro lidi konzumující maso tolik ohrožující, neboť je zde menší rozdíl v postojích obou skupin. Experiment proběhne obdobně jako v původní studii. Vzorek budu získávat příležitostným výběrem, data budou sbírána v on-line podobě. Ze vzorku budou odstraněny osoby praktikující některou z diet redukujících konzumaci masa. Nejprve si účastníci přečtou krátký text, ovšem tentokrát o osobě s aspekty CO (nebo v kontrolní podmínce o vegetariánovi). Následně vyplní dotazníky měřící přesvědčení o emoční a mentální podobnosti zvířat a lidí, které v původní studii použil i Rothgerber (2014). Data budou analyzována pomocí analýzy rozptylu.