Diplomandka se soustředí na hlavní aspekty poměrně širokého tématu, jak ýpředstavuje fenomén římské villy. Pojedná vznik villy, který je spojen s romanizací venkovského prostoru Itálie od 3. stol. př. n. l. a reprezentuje utvářející se strukturu římské agrární ekonomiky. Vyjde tedy z analýzy ekonomických parametrů tak, jak je zaznamenali římští autoři z pozdní republiky a raného principátu (Cato, Collumela, Varro, Vitruvius, Plinius st.) – tj. způsobu organizace villy, její administrace a hospodářských činností, které hospodaření na ville představovalo. Pojedná tedy systematizaci tohoo, co bylo označováno jako villa perfecta. Od 2. stol. př. n.l. se villa stává i kulturním fenoménem a k hospodářské aktivitě se připojuje i zájem patronů o realizaci odpočinku mimo město v suburbánním prostoru a později i ve větších vzdálenostech od města. Villa se formuje jako luxusní sídlo vybavené pro otium majitelů a naplnění jejich kulturních ambicí, tomu se přizpůsobuje jak struktura zařízení sídla, tak i jeho výzdoba. Na villy pozdní republiky navazují i villy z období principátu, mezi nimiž dominují villy jednotlivých císařů. Jejich největší incidence je dokumentována na ose Řím – Baiae a Pozzuoli, podél fossa Neronis, v prvé řadě jde o villae marittima, na ně pak navazují vnitrozemské villae urbanae. Všestrannost a okázalost jejich výzdoby se týká i vill v provinciích, odkud jsou známy především nákladné mozaiky. Protože téma je značně rozsáhlé, diplomandka má v této části možnost vybrat si jednotlivé villy ze suburbánního, případně provinčního prostoru a podrobněji pojednat jejich vývoj a tvarosloví. Součástí práce bude i cca třičtvrtěstránkové resumé (800 znaků) v angličtině, případně jiném světovém jazyce.