V poslední době je kladen důraz na včasné předcházení vypuknutí násilí. To ale vyžaduje schopnost mezinárodního společenství rozpoznat situaci, kdy by mohlo k eskalaci konfliktu a vypuknutí násilí dojít. Za tímto účelem je budován tzv. systém včasného varování. Ten je ale doposud ve stádiu vytváření a nemá přesně zakotvenou institucionální ani procedurální podobu. Systém by měl sledovat široký soubor ukazatelů a příznaků. O vytvoření určitého katalogu vhodných ukazatelů a příznaků usiluje řada vědeckých pracovišť i řada mezinárodních organizací. Jednou ze současných nejvýznamnějších aktivit při vytváření systému včasného varování a prevenci konfliktů je spolupráce mezi Organizací spojených národů a skupinou Světové banky. Tyto instituce ve snaze o vytvoření katalogu ukazatelů budoucího konfliktu vycházejí mimo jiné z hypotézy, že spolu souvisí pravděpodobnost vypuknutí konfliktu či eskalace konfliktu a úroveň ekonomického rozvoje. Záměrem této magisterské práce je ověřit na pozadí konfliktů na Balkáně relevanci Katalogu ukazatelů budoucích konfliktů SB. Tyto ukazatele jsou využívány v rámci procesu přezkoumání rizik. Tento proces je založen na ekonomickém přístupu. 9 hlavních ukazatelů: - násilný konflikt na teritoriu v posledních 10 letech - nízký příjem – při příjmu pod 745 USD/osobu má být riziko konfliktu mnohem vyšší - vysoká závislost na vývozu jedné nezpracované nebo málo zpracované suroviny - politická nestabilita - omezení občanských a politických práv - militarizace země - etnická dominance jedné skupiny - probíhající konflikt v regionu - vysoká nezaměstnanost mládeže. Vzhledem k rozsahu práce jsem se rozhodla testovat tyto ukazatele na konfliktech jednoho regionu - a to Balkánu.