Obsahem práce bude zmapování a představení české loutkové animační scény v kontextu československé, později české, kinematografie. Budu se věnovat estetické stránce animace, tedy tomu, co vlastně animace ve své podstatě znamená a jak funguje. Zmíním se o obecných typech animace a animačních technikách. Věnovat se budu také její historii a popularizaci. Představím klasický model a podobu filmové loutky a proces její výroby. Proniknu do principů a technologií využívaných v procesu tvorby animovaného loutkového filmu. Druhým uceleným bodem mé bakalářské práce bude představení československé a české loutkové animační scény. Věnovat se budu konkrétně tvorbě Jiřího Trnky, Břetislava Pojara, Karla Zemana, Hermíny Týrlové, Jana Švankmajera a Aurela Klimta. Připomenu také tvorbu současných nadaných výtvarníků a režisérů. V návaznosti na představení výše zmíněné české elity loutkové scény uvedu do své bakalářské práce i několik snímků posledních let. Například film Malý pán z dílny Lumíra Tučka nebo snímek Vánoční balada Michala Žabka. Technologie loutkové animace je všeobecně vnímána jako unikátní neobvyklé dílo, ovšem jeho popularita upadá. I to je ale důvodem, jež zaručuje její nezevšednění. Každá další nová loutka a její příběh se tak stává originálním uměleckým dílem nikoli součástí zpopularizované a konzumní stránky dnešní kinematografie. Cílem práce je podat ucelenou informaci o postupu při tvorbě loutkové animace a vznést či odpovědět na otázku, proč je žánr loutkového filmu stále kvantitativně nesrovnatelný s jinými filmovými žánry.