Pravidelně obhospodařované kontinuálně existující louky Karpat se vyznačují velkou druhovou bohatostí a výskytem ohrožených druhů rostlin. V chráněných územích jsou udržovány primárně kvůli těmto hodnotám. Obhospodařují se převážně letní sečí bez hnojení. Tento management zaručuje podporu kompetičně slabých druhů, pokud jsou na disturbance sečí adaptovány, i export nadbytečných živin z ekosystému. V původních zemědělských schématech, které diverzitu luk utvářely, však byla zastoupena širší škála postupů, včetně přepásání a vyhrabávání mechů. Husté mechové patro může potlačovat klíčení a odnožování a snižovat tak produktivitu a druhovou bohatost. V posledních letech, kdy mírné zimy bez mrazu a depozice dusíku podporují rozvoj mechů během chladnější části roku, a podporují rychle rostoucí generalistní druhy mechů, může předjarní výhrab mechů podpořit maloškálovou koexistenci druhů. Na druhou stranu může tento zásah vést k letnímu vysušení povrchu půdy, které naopak klíčení brání, a může ohrozit vzácné druhy mechů. Není ani zcela jasná kauzalita kompetičních vztahů mezi mechy a cévnatými rostlinami – na jednu stranu mechy brání klíčení, na druhou stranu prohrávají v kompetici o světlo. Vztah se tedy mění podél gradientu produktivity. K rozklíčování těchto vztahů a k testování vlivu výhrabu na maloškálovou diverzitu je tedy potřeba manipulativní experiment. Student v rešeršní části pojedná na základě starší i současné literatury vztah mezi mechorosty a cévnatými rostlinami v subxerotermních trávnících. V PR Hutě na Žítkové založí experiment, který bude testovat vliv odstraňování mechorostů na druhové složení vegetace (jak bylinného, tak mechového patra). Vybere 5 míst homogenních co do expozice, a na každém z nich rozliší 4 mikrostanoviště podél gradientu produktivity (poměru biomasy cévnatých rostlin a mechů). V každém mikrostanovišti založí pár vegetačně co nejpodobnějších ploch, z nichž jedna bude experimentální (s jarním výhrabem mechů) a jedna kontrolní (náhodným výběrem). Na všech 40 plochách zapíše výchozí stav vegetace a stav po prvním výhrabu. Dále změří parametry prostředí a vegetace (pH půdy – jen výchozí stav, hmotnost nadzemní biomasy a druhové složení zvlášť mechorostů a cévnatých rostlin, výšku vegetačních pater a další parametry). Základními statistickými metodami, adekvátními bakalářské práci, otestuje vztahy mezi jednotlivými proměnnými (biomasy, výšky a pokryvnosti a druhová bohatost a složení dvou studovaných skupin), a otestuje vliv vyhrabávání mechů na tyto proměnné v roce zásahu. V diskuzi se mimo jiné na základě svých výsledků a dat z literatury zamyslí nad efektem výhrabu mechů a jeho případnou aplikovatelností na druhově bohaté louky.