OSNOVA PROJEKTU 1. Vymezení řešené problematiky a základních pojmů (dle tématu práce) Popis života ve vybraném výchovném ústavu, vliv subjektivní spokojenosti (sociální vztahy, uspokojení základních potřeb – odrazila bych se např. od Maslowovy pyramidy životních potřeb, závislostní chování, psychiatrická zátěž) na schopnost unést nároky zařízení (útěkovost, sebepoškozování …). Paleta možných kompetencí, kterými je výchovný ústav schopen dítě vybavit do budoucího samostatného života. Dále nástin problémů, které s sebou umístění v ústavní výchově nese (např. druhotná sociální neschopnost – řada problémů řešených za dítě apod.) Kvalita života jedince s poruchou chování, když odejde z výchovného ústavu, ovlivňují jeho představy, přesvědčení a očekávání v jeho budoucím životě. Dívky jsou přesvědčeny o tom, že všude jinde jé lépe než ve výchovném ústavu. 2. Shrnutí dosavadního stavu řešení či poznání (stručná rešerše, východisko pro cíl práce, formulace výzkumných problémů apod.) Výchovný ústav je pro řadu dětí prostředím, ve kterém jsou umístěny nedobrovolně, jsou přerušeny přirozené sociální vazby dítěte na rodinu i jeho širší sociální prostředí. Můžeme se setkávat se dvěma základními typy problémů – děti, které od útlého dětství procházejí sítí nejrůznějších výchovných a reedukačních zařízení, jsou zvyklé na to, že řada problémů je za ně předem vyřešena, nesetkávají se zpravidla s nutností nést v celé šíři důsledky svého chování, neznají „běžný“ život rodiny (sestavování rodinného rozpočtu, běžné nákupy, platby, zaměstnání rodičů, jednání na úřadech apod.); druhou skupinu tvoří děti, které se např. do výchovného ústavu dostávají až v období končící puberty a začínajícího období adolescence, po vygradování mnohdy dlouholetého problému nerespektování pravidel (záškoláctví, problémy v rodině, závislostní chování, krádeže apod.), a které se teprve v tomto věku mnohdy učí základní pravidla respektovat, přijímat důsledky svého jednání apod. 3. Cíl práce Hlavním cílem práce je nahlédnout (provést jednoduchou sondu) život dítěte ve výchovném ústavu jeho očima, identifikovat vnímanou problematiku tzv. „z druhé strany“ – tedy nikoli z pozice zaměstnance instituce, ale z pozice „klienta“. Mezi dílčí cíle pak patří např. zjistit, jaké potřeby mají děti umístěné ve výchovném ústavu, co postrádají, co naopak považují za zbytečné a porovnat tato zjištění s požadavky, které jsou na děti kladeny institucí (výchovným ústavem např. prostřednictvím vnitřního řádu). Moje náplň práce – preventivní, informační funkce, která může posloužit i rodičům dívek v ústavu, motivační pro zaměstnance, mohu tím poukázat na to, zda jsou dívky spokojeny či nespokojeny v ústavu. 4. Pracovní postup (přístup k řešení, metody, techniky, nástroje apod.) Ve své bakalářské práci bych použila dotazník pro různorodou skupinu klientek, ze dvou výchovných zařízení. V dotazníku budou uzavřené odpovědi a nechala bych tam i několik odpovědí otevřených. Metoda kvantitativní Hypotézy Požadavky kladené na dítě výchovným ústavem jsou v rozporu se subjektivně vnímanými potřebami umístěných dětí. Dítě umístěné ve výchovném ústavu má jen omezené možnosti řešit své aktuální problémy. Dítě umístěné ve výchovném ústavu vnímá, že je dostatečně vybaveno znalostmi a zkušenostmi pro další samostatný život. Při výzkumu budu tedy vycházet ze základní otázky: Jak ovlivňuje subjektivní spokojenost dítěte umístěného ve výchovném ústavu průběh jeho ústavní výchovy?