Sestřih RNA je jedním z nejdůležitějších kroků post-transkripční úpravy pre-mRNA. Dochází při něm k rozpoznání exonů a intronů a následnému vyštěpení intronů a spojení exonů za vzniku zralé mRNA. Rozpoznání sestřihových míst je sekvenčně specifické a samotná sekvence sestřihových míst rozhoduje, zda bude odpovídající část RNA identifikována jako exon, či nikoliv. Existence alternativního sestřihu, kdy jedna a ta samá sekvence jako exon rozpoznáná být může, ale také nemusí, stejně jako relativně velká variabilita sekvencí sestřihových míst ukazuje, že i samotné rozpoznání sestřihových míst je relativně složitý proces. Cílem bakalářské práce bude popsat principy, na jejichž základě dochází k rozpoznání donorového místa sestřihu a následnému setřihu.