Formální stránka diplomové práce - platí to, co obecně u všech odborných prací, tedy:

1. Práce bude obsahovat úvod, jenž zhodnotí stav odborného poznání zpracovávaného problému, formuluje pracovní hypotézu (hypotézy) a vymezí cíl, jehož má být zpracováním dosaženo. Pracovní hypotézy slouží k užšímu tematickému vymezení práce v rámci zadaného tématu na základě prvotního studia pramenů. 2. Zadané téma bude zpracováno v úměrných celcích, systematicky tak, aby se v něm prezentované poznatky neopakovaly a aby dohromady jednotlivé kapitoly tvořily funkční a vzájemně provázaný celek. 3. Dílo bude ukončeno vědeckým závěrem, ve kterém bude potvrzena, resp. vyvrácena pracovní hypotéza (hypotézy). Současně je možné uvést způsoby využitelnosti poznatků, k nimž práce dospěla. 4. Hlavním úkolem při zpracování je vyhledat a zpracovat právní prameny, sekundární literaturu (včetně zahraniční) a judikaturu ke zpracovávanému tématu. Vyhledání sekundární literatury je součástí autorské činnosti diplomanta. Vedoucí práce může diplomantovi uložit provedení vlastního archivního výzkumu. 5. Zvláštní pozornost bude věnována vytvoření poznámkového aparátu, jenž bude obsahovat citace a odkazy na zpracovávané prameny v případech, kdy bude pracovat s poznatky, jež nevyplynuly z jeho vlastní badatelské činnosti. 6. Obsah práce by měl obsahovat níže uvedené body vymezené ve věcném obsahu práce, které však netvoří závaznou osnovu – tu si vytváří diplomant sám a může jí přizpůsobovat průběžně dosahovaným poznatkům a konzultacím při vypracovávání textu. 7. Doporučují se průběžné konzultace po dohodě, lze i prostřednictvím elektronické pošty. 8. Účelem konzultací není spolupráce vedoucího na tvorbě textu práce, ale metodické vedení diplomanta. 9. Rozsah práce by neměl překročit 120 stran textu. 10. Formální náležitosti práce jsou stanoveny příslušnými univerzitními, popř. fakultními předpisy. 11. Vedoucí práce stanoví termíny pro odevzdání podrobného obsahu práce a podrobného seznamu literatury a pro předložení dílčích kapitol diplomové práce.

Věcný obsah práce: Dle právní úpravy obsažené v zákoně č. 89/2012 Sb. se vydědění automaticky vztahuje i na potomky vyděděného, pokud ten nepředemřel zůstavitele. Práce se bude věnovat analýze a deskripci právního institutu vydědění ve vztahu k potomkům vyděděného. Bude provedena komparace podobností či odlišností předmětného právního institutu s právní úpravou v proměnách věků a s francouzskou právní úpravou. Bude pracováno s právní literaturou a judikaturou. Bude provedeno srovnání s podobnými právními instituty, zejména s dědickou nezpůsobilostí. Z práv potomků vyděděného bude práce především zaměřena na jejich právo na povinný díl.