Jantar z obce Študlov vznikal v Paleogénu (svrchní eocén až spodní oligocén) a společně s úlomky organické hmoty byl pohřben v hlubokomořských sedimentech belovežského souvrství Račanské jednotky. Jantar pochází z pryskyřic jehličnanů, např. cypřišů, jalovců, tújí, zeravů a sekvojovců. Aby jantar vznikl, potřeboval specifické podmínky, kdy byla pryskyřice v krátkém čase překrýt vrstvou sedimentů. Je tedy velmi pravděpodobné, že dnešní pozice jantaru je sekundární. Jantar se dnes vyskytuje ve vrstvách pískovců, střídající se s jílovitými břidlicemi. Cílem práce je popsat tyto sedimenty a zjistit zda se složení frakce těžkých minerálů v sedimentech s jantarem liší od okolních pískovců bez jantaru. Student zpracuje 2 až 4 výbrusy a nejméně jeden vzorek těžkých minerálů pocházejících z polohy s jantarem. Takto bude možné říci, zda byl jantar přinesen ze stejné zdrojové oblasti jako okolní sedimenty, nebo zda je jeho přítomnost výsledkem nějaké výjimečné (patrně katastrofické události).