V 60. letech byla na lokalitě lom Hájek (mezi obcemi Hájek a Hroznětín) prováděna těžba uranu a trvala až do roku 1971. Souběžně s těžbou uranu a kaolínu byl v předpolí povrchového lomu těžen čedič pro výrobu drceného kameniva. Později se těžil i bentonit. V letech 1966 až 1968 rozhodly státní orgány o navážení zbytků balastních izomerů a chlorbenzenu do výsypky lomu Hájek. Od ledna 1989 jsou monitorovány a dokumentovány koncentrace izomerů hexachlorcyklohexanu (HCH) a chlorovaných benzenů (CB) na výtoku z drenážního systému. Vzorkováním vrtů zhotovených v roce 1994 bylo zjištěno, že kontaminace podzemní vody organickými látkami již překročila konturu výsypky a šíří se převážně k zatopenému lomu Hájek. Kvůli složitým geotechnickým a hydrogeologickým poměrům je jednou z důležitých cest pro volbu správného postupu sanace výsypky i geochemické vyhodnocení složení podzemních vod. Pokyny ke zpracování:
1. Zpracovat přehled údajů o zájmovém území.
2. Zpracovat přehled způsobů vyhodnocení geochemie podzemních vod.
3. Provést geochemické vyhodnocení chemického složení podzemních vod.
4. Na základě výsledků vyhodnocení rozdělit podzemní vody podle jednotlivých zdrojových oblastí a porovnat s možnými oblastmi zdrojové kontaminace.
Seznam odborné literatury:
Hem J. D. (1986): Study and Interpretation of the Chemical Characteristics of Natural Water. 3rd edition. – USGS Water-Supply Paper 2254, 264 p.
Fetter C. W. (2000): Applied hydrogeology. 4th edition. – Prentice Hall, 598 p.
Paulin T., Košuličová M., Dusílek P. (2009): Aktualizovaná analýza rizik výsypky lomu Hájek. – MS AQUATEST, a. s., Praha , 56 str.