Trichinelóza patří mezi velmi závažné zoonózy celosvětově ohrožující až 150 druhů volně žijících/domácích zvířat a miliony lidí ve více než 70 zemích světa, včetně České republiky. Zdrojem infekce pro hostitele je syrové či nedostatečně tepelně upravené maso s larvami trichinel, nejčastěji dvou velmi příbuzných druhů Trichinela spiralis a T. britovi, přičemž recentně se začaly objevovat případy humánní trichinelózy působené i druhem s částečně odlišnou biologií od výše jmenovaných - T. pseudospiralis. Tato ptačí parazitická hlístice na rozdíl od předchozích dvou druhů netvoří ve svalové tkáni kolagenní pouzdra – cysty. Vzhledem závažnosti humánní trichinelózy jsou pravidelná preventivní přímá vyšetření na trichinelózu v Evropské unii regulována přísnou legislativou (směrnice Evropské komise č. 2015/1375), podle níž je "trávicí metoda", využívající roztok pepsinu a magnetickou míchačku, definovaná jako jediná oficiálně využitelná pro stanovení nezávadnosti masa. Ačkoliv je tato metoda spolehlivá, je současně finančně značně nákladná, a proto postupně vzrůstá potřeba vývoje nových, alternativních diagnostických aplikací, jejichž výhoda by měla spočívat v nižší metodické náročnosti a vyšší finanční dostupnosti. Mezi takové diagnostické přístupy by se moly řadit některé nepřímé diagnostické metody, např. sérodiagnostika (ELISA nebo imunoblot), tedy metody které lze dle evropské směrnice prozatím využívat pouze pro posuzování situace v oblastech se zanedbatelným rizikem trichinelózy či k certifikaci chovů prasat trichinel prostých. Limitem dnes používané nepřímé imunodiagnostiky je její nevhodné založení na detekci reakce nestandardně připravených a blíže nedefinovaných směsí molekul exkrečně-sekrečních (E-S) produktů larev trichinel se séry vyšetřovaných zvířat, což z hlediska specifity i standardizace není ideální. Některé z dosavadních výsledků našeho výzkumu naznačují, že pro diagnostiku trichinelózy by v tomto ohledu mohly být jako referenční markery vhodnější přesně definované rekombinantní formy jednotlivých dominantních proteinových antigenů trichinel, případně jejich syntetické antigenní epitopy. Hlavním cílem diplomové práce je experimentálně kvalitativně a kvantitativně zhodnotit protilátkovou odpověď proti různým antigenním proteinovým molekulám v sérech hostitelů experimentálně infikovaných Trichinella spiralis and T. pseudospiralis. Dílčí cíle práce jsou: 1. Zpracovat dostupnou literaturu týkající se sérodiagnostiky zástupců rodu Trichinella. 2. S využitím sér experimentálně infikovaných hostitelů a metod ELISA/imuno-blot stanovit kvalitativní a kvantitativní parametry interakce s různými typy antigenů přímo produkovanými nebo odpovídajícími antigenním molekulám Trichinella spiralis and T. pseudospiralis – extrakt z larev L1, exkrečně-sekreční produkty z larev L1, rekombinantní antigeny (cystatin, 43 kDa glykoprotein, 53 kDa protein) a vybrané syntetické peptidy. 3. Statisticky zhodnotit získaná data.