Úkolem práce bude analýza kooperace zemí V4 (Česká republika, Polsko, Maďarsko a Slovensko) v souvislosti s evropskou regionální politikou. Bude zhodnocena spolupráce těchto zemí ve vztahu ke zkoumanému předmětu, vyjednávací potenciál koalice a míra faktického společného jednání. Práce bude rozdělena do tří základních kapitol. 1.kapitola: Země V4 před vstupem do EU. Pád Východního bloku u zmíněných zemí vedl k bližší spolupráci v rámci Visegrádské 4. Ačkoliv byla deklarována spolupráce zemí V4 při přístupových jednáních do EU, přesto tyto země vyjednávaly individuálně. Analytickým momentem se zde stává otázka konzultace na úrovni mezinárodní spolupráce či pouhé informovanosti o oblastech aplikace acquis communitaire, čerpání předvstupní pomoci z fondů EU, mezi jednotlivými zeměmi V4. 2.kapitola: Od členství zemí V4 v EU do roku 2006. V tomto období země V4 obnovují spolupráci na sektorové regionální úrovni, za účelem zlepšení politické situace v jednotlivých zemích. Otázkou v rámci této kapitoly ve vztahu k zadanému předmětu je, zda-li se obnovená spolupráce projevila v harmonizaci jednotlivých národních rozvojových programů a v nastavení legislativy v rámci operačních programů. Země V4 mohly společně participovat na implementaci jednotlivých nařízení vydaných Komisí nebo se přímo podílet na tvorbě sekundární legislativy v rámci nátlakové koalice v institucionální struktuře EU. 3.kapitola: Finanční rámec 2007 2013. Tato kapitola patří mezi nejvýznamnější. Nové členské země, včetně V4, jsou již plnohodnotnými členy EU a v rámci institucionální struktury jsou zcela obeznámeny s vyjednávacími mechanismy. Koaličním kanálem V4 může být mezivládní spolupráce týkající se nového finančního rámce, včetně rozpočtu, jednotlivých cílů regionální politiky a perspektiv. Otázkou je, zda se nebudou projevovat zvýšené národní zájmy těchto států v rovině ostatních politik, které jsou pro dané země důležitější, než je samotná regionální politika deklarovaná spoluprací těchto zemí. Důsledkem může být oslabení kooperace na úrovni V4. Destabilizačním faktorem se jeví společná zemědělská politika, jež je pro státy agrárně orientované velmi důležitá, např. Polsko by mohlo souhlasit s většími kompenzacemi v oblasti zemědělství na úkor podpory regionů. Hypotéza: Spolupráce zemí V4 se projevuje v rámci regionální politiky EU, v souvislostech s jejím nastavením a následnou realizací.