1.Zhoubné nádory prsu se řadí mezi nejčastější nádory u žen. Každý rok se objeví tisíce nových případů. Podle posledních údajů bylo v roce 2011 zjištěno 6 620 nových případů rakoviny prsu. Zde platí pravidlo, čím dříve je nádor objeven, tím větší je šance na úplné vyléčení. Lékaři apelují na všechny ženy, aby nepodceňovaly samovyšetřování a pravidelně jednou za měsíc prsa vyšetřovaly. V rámci prevence stále mezi ženami převládá nedostatečné si uvědomění významu samovyšetřování prsu. Diplomová práce se bude zabývat úrovní informovanosti žen o samovyšetřování prsu v rámci prevenci nádorových onemocnění. 2.Problematikou se zabývá MUDr. Jitka Abrahámová v knize Možnosti včasného záchytu rakoviny prsu. V knize porovnává rizikové faktory ze zahraničních studií s výsledky vlastních studií. Výsledky vychází z mnohaleté skríningové studie. Význam skríningu je v rámci včasného záchytu onemocnění. Zdůrazňuje důležitost statistické analýzy dat od specializovaných mamologických týmů. Vystihuje návaznosti jednotlivých diagnostických a léčebných metod. Problematikou se zabývala v diplomové práci Samovyšetřování prsu Bc. Dana Kuželová, která se zaměřila na dvě oblasti. Zda ženy provádí samovyšetřování a zda je efektivní. Vyplynuly závažné nedostatky v informovanosti žen o anatomii prsu a technice, polohách a potřebných pomůckách při samovyšetřování. Za pozitivní považuje aktivní zájem respondentek o toto téma po uskutečnění výzkumu. 3.Cílem teoretické části je popsat pozitivní dopady samovyšetřování. Vypsat negativní dopady v případě, že se samovyšetřování neprovádí vůbec nebo špatně. Rovněž poukázat na zvyšující se výskyt nových případů karcinomu prsu. Důležitou podstatou bude shrnout vše důležité o samovyšetřování, typech nádorů, rizikových faktorech u žen i mužů a hlavně o prevenci nádorového onemocnění prsu. Cílem empirické části je zjistit do jaké míry jsou ženy informovány o rizikových faktorech, prevenci a metodě samovyšetření u nádorového onemocnění prsu. Hypotézy: 1. Věk respondentek bude rozhodující faktor pro informovanost. 2. Vzdělání respondentek bude rozhodující faktor pro informovanost. 3. 60 % respondentek je informována o metodě samovyšetření prsu. 4. 50 % respondentek v rámci prevence nedodržují provádění samovyšetřování. 5. 65% respondentek nezná správnou techniku provádění samovyšetřování. 6. 70% respondentek nedostala informaci o samovyšetření od gynekologa. 4. Hlavní pracovní metodou diplomové práce bude seznámení se s odbornou literaturou a následně její teoretické zpracování. Mezi další metody práce bude zařazeno porovnání zjištěných závěrů autorů. Pro empirickou část bude využit z kvantitativních metod anonymní dotazník. Empirická část založena na principu srovnání dat. Respondenti pro dotazníkové šetření budou ženy ve věku od 20 do 30 let z pedagogické a lékařské fakulty. Zjištěná data budou nejprve zpracována jednotlivě dle fakult. Poté budou výsledky vzájemně porovnány. Dále budou zařazeny ilustrativní kazuistiky složené z několika rozhovorů zaměřených na dané téma. 5. Organizační zabezpečení práce bude realizováno v těchto časových intervalech: Září–Listopad: práce s literaturou. Listopad–Leden: realizace dotazníku. Lede –Únor: vyhodnocení dotazníku. Únor- Březen: úprava diplomové práce. 6. Výsledky a veškeré poznatky budou publikovány v mé diplomové práci (v tištěné podobě přístupné pro další studijní účely na Katedře výchovy ke zdraví na Pedagogické fakulty MU).