Nádorová onemocnění jsou jednou z nejčastějších příčinou úmrtí na světě. Již několik desítek let se vědci z celého světa snaží nalézt vhodný lék, či přístup pro léčbu těchto onemocnění. V preklinické fázi se látky nejprve testují in vitro na 2D buněčných modelech. Práce s nimi je finančně nenáročná a umožňuje provedené velkého množství experimentů. Na druhou stranu 2D buněčné modely neposkytují žádný efekt nádorového mikroprostředí a účinek léčiv tak může být zavádějící. Komplexnost organismu a vliv nádorového mikroprostředí je oproti tomu možné zkoumat na in vivo zvířecích modelech. Práce s nimi je ovšem finančně a administrativně náročná, přičemž před začátkem testování je nutné získat celou řadu povolení. Tyto zvířecí modely lze navíc používat jen v omezeném množství a například testování personalizované medicíny s jakou se setkáváme u nádorů prostaty je tak v podstatě nemožná.

Alternativu k těmto dvěma přístupům mohou představovat in vitro 3D buněčné kultury. Ty poskytují levnou a efektivní cestu k testování nových látek, navíc simulují efekt nádorového mikroprostředí, přičemž v nich lze kultivovat více buněčných typů dohromady. Mezi nejčastěji používané 3D modely patří sféroidy, které lze vytvořit mnoha způsoby. Ačkoliv představují zajímavý model nádorů, jejich komponenty postrádají buňka-matrix interakce. BioSilk je vytvořen z rekombinantního pavoučího proteinu, který se skládá do vláknitých sítí podobných extracelulární matrix. Poskytuje tak jedinečnou možnost 3D buněčné kultivace, kde dochází jak interakcím buňka-buňka, tak k interakcím buňka-matrix, které u mnoha typu buněčných kultur chybí.

Cílem práce bude naučit se základní práci v laboratoři tkáňových kultur. Po osvojení těchto schopností bude vybrána vhodná nádorová buněčná linie, která je jednoduše schopná vytvořit 3D sféroid. Následně bude nutné stejnou buněčnou linii inkorporovat do BioSilku a ověřit její chování v něm. Jakmile dojde k optimalizaci těchto procesů, bude porovnán účinek vybraného migrastatického léčiva na buňky ve 2D buněčné kultuře, 3D sféroidu a 3D BioSilku.