Práce se bude věnovat moravsko-uherské hranici v průběhu 16. a 17. století. Zkoumaný geografický úsek zahrnuje prostor jihovýchodní Moravy, západního Slovenska a rakouského příhraničí. Základní metodologické východisko bude postaveno na přístupech krajinné archeologie a tzv. battlefield archaeology, s cílem co nejvíce vytěžit dostupné informace k dané problematice.
Práce bude sledovat antropogenní relikty spojitelné s ochranou hranice, případně s aktivními boji, k nimž v tomto prostoru mohlo docházet. Půjde zejména o analýzu krajinného reliéfu ve vztahu ke komunikacím jako primárnímu prvku umožňujícímu překonání hranice a k opevněným stanovištím ve volné krajině, zejména polním opevněním, se zaměřením na jejich strategické využití.
Dále se práce zaměří na opevněnou sídelní strukturu a její vztah ke komunikacím, přírodním podmínkám a dějinným událostem 16. a 17. století. Tyto vztahy budou analyzovány v prostředí GIS za využití archeologických, písemných a kartografických pramenů.
Chronologicky i tematicky bude práce soustředěna především na reakci Moravského markrabství na ohrožení ze strany Osmanské říše, jejíž expanze zasahovala až do nedalekého Uherského království. Práce představí podobu vojenství Moravského markrabství a poukáže na trendy v opevňování sídel v závislosti na jejich majiteli a poloze v krajině. Součástí práce bude rovněž dokumentace vybraných reliktů polního opevnění z moravsko-slovenského pohraničí.