Bakalářská práce se zabývá studiem dějepisných učebnic osmého a devátého ročníku mezi lety 1953 a 1973, s ohledem na rozlišnosti v obsahu. Teoretická část práce předkládá kapitolu, v níž je stručně nastíněna problematika stranického dějepisectví z období československé marxistické historiografie. Na kapitolu o školských zákonech navazuje první výzkumná část, ve které jsou dějepisné osnovy podrobeny komparativní obsahové analýze. Hlavní empirická část práce zahrnuje zkoumání, které se zaměřuje na porovnání pěti učebnic vydaných v rozmezí let 1955–1959–1960–1963–1973. Výzkum se opírá o kvantitativní postup komparativně zaměřené obsahové analýzy textů, přičemž hlavní důraz je kladen na tři konkrétní události 1. poloviny 20. století – Bolševická revoluce v Rusku, vznik ČSR a boj československého národa za osvobození po vstupu SSSR do 2. světové války. V rámci rozboru je sledována frekvence v užívání zvolených pojmů, které byly komunistickou ideologií preferovány či omezovány.