Pro mnoho druhů savců včetně myši domácí je čich hlavním informačním kanálem. Vnímání, ale také vlastní produkce pachových stop je proto nedílnou součástí jejich sociální komunikace. Pachový podpis myšího jedince je komplexní, zahrnující různé skupiny produktů metabolismu či sekretů žláz. V přímém kontaktu se patrně uplatňují především výměšky žláz na hlavě či krku. Vedle individuálního rozpoznávání byla u slinných androgen vážících proteinů (ABP) prokázána i role v rozeznávání poddruhové příslušnosti jedince, asortativním výběru partnera, a tím také zesílení reprodukční bariéry mezi divergujícími populacemi. Další ABP proteiny, vylučované prostřednictvím slz, a slzné pachové signály obecně, byly zatím studovány mnohem méně. Pomocí série jednoduchých pozorování pachových preferencí v dvouvýběrovém testu, tzv. Y-labyrintu, bude studentka zkoumat význam slz v pachové komunikaci myší. Konkrétně se zaměří na atraktivitu slz jako signálu, schopnost myší diskriminovat mezi signálem, který obsahuje nebo neobsahuje slzné proteiny opačného pohlaví. Oproti standardním studiím založeným na prakticky jediném laboratorním kmenu budou v bakalářské práci využily kmeny reprezentující dva poddruhy myší domácích pocházející z chovného zařízení Ústavu biologie obratlovců AV ČR. Práce tak navazuje na rozsáhlý výzkum evoluce myší domácích v jejich kontaktní zóně a bude doplňovat současné poznatky o behaviorální izolaci o oblast slzných proteinů. Předpokládáme možnost rozšíření experimentů v potenciálně navazující diplomové práci. Experimentální části práce bude předcházet standardní úvod v podobě přehledu relevantní literatury v přiměřeném rozsahu, BP tak bude rešeršní i experimentální.