Úvodem vymezí autor význam a postavení této zásady mezi ostatními základními zásadami trestního řízení. Poté bude podrobně rozebírat jednotlivá pravidla, z nichž se tato zásada skládá, tzn. zejména pravidla in dubio pro reo, zmíní se a bude analyzovat případné důkazní břemeno, které s tím souvisí. Velký význam přiloží autor ochraně práv obviněného v trestním řízení, a to zejména z pohledu ochrany a utajení jeho totožnosti a údajů o něm až do doby právní moci rozsudku (zde zejména limity veřejnosti či neveřejnosti jednotlivých stadií trestního řízení, a to z pohledu účasti veřejnosti v řízení, zprostředkování údajů z trestního řízení, televizních či jiných přenosú ze soudních i jiných jednání apod.). Velmi vhodné by bylo ilustrovat analýzu i tvrzení judikaturou jak našich soudů, tak i ESLP. Součástí může být i postižení historického vývoje této zásady i komparace s jinými státy, což by mělo vyústit v celkové zhodnocení efektivnosti a úplnosti současné úpravy a praxe, stejně jako v námětech de lege ferenda. Základní studijní podklady – učebnice a komentáře. Vědecké monografie a časopisecké články publikované v ČR, ale podle možnosti i v zahraničí (zejména potřebné pro historické a srovnávací části). Judikatura Nejvyššího a Ústavního soudu, rozhodnutí uvedená ve Sbírce rozhodnutí a stanovisek (právní věty uvedené v komentářích, další podklady ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek vydávané NS ČR). Internetová literatura, zejména základní právnické servery (např. ASPI, ale i výše uvedená rozhodnutí ze Sbírky). Další podklady praktického charakteru podle možností diplomanta (dotazníky, řízené rozhovory s pracovníky praxe atd.).