V diplomové práci analyzuji, jak umělá inteligence (AI) mění proces remixování v různých oblastech, od hudby a filmu až po herní průmysl, a porovnávám možnosti a omezení algoritmické a lidské kreativity. Remixy byly vždy důležitým prvkem kultury, který umožňoval tvůrcům přetvářet a přizpůsobovat existující materiál novému publiku. Vývoj umělé inteligence však do tohoto procesu vnáší nové aspekty.

Srovnání ručně vytvořených remixů a remixů s pomocí umělé inteligence ukazuje, že tradiční přístup je založen na intuici, emocionálním vnímání a osobních zkušenostech autora, zatímco algoritmy umělé inteligence se opírají o analýzu obrovského množství dat, čímž odhalují souvislosti a vzorce, které člověk nemá k dispozici. V průběhu tohoto výzkumu se budu zabývat příklady využití AI v remixech, abych ilustroval, jak mohou algoritmy reinterpretovat klasické motivy a obrazy. Cílem práce je prozkoumat, jak algoritmy a modely strojového učení proměňují pojetí kreativity a autorství, mění hranice mezi originalitou a replikací, tvůrcem a nástrojem a zabývají se tématem přivlastňování v současném světě.