Student se ve své diplomové práci pokusí popsat fenomén „státního terorismu“ Srbska za režimu Slobodana Miloševiće. Termín „státní terorismus“ by zahrnoval obě své podoby. Jednak vnitrostátní teror, respektive represivní činnost vůči opozičně smýšlejícím skupinám obyvatelstva, jako je politická opozice nebo etnické menšinové skupiny, které se v průběhu Miloševićovy vlády dostaly do konfliktu s jeho politikou a jednak státem sponzorovaný terorismus. V případě Srbska by se jednalo o účast tajné služby ministerstva vnitra na zapojení do ozbrojených konfliktů v Chorvatsku a v Bosně a Hercegovině. V případě vnitrostátního terorismu by akcent byl dán hlavně na činnost státních silových složek před a během konfliktu v Kosovu vůči kosovskoalbánskému obyvatelstvu. Autor by přitom neopomněl ani teroristické praktiky, kterým byla podstoupena chorvatská menšina ve Vojvodině či bosňácká v Sandžaku. „Státem sponzorovaný terorismus“, který je neoddělitelnou součásti terorismu, do kterého jsou zapojeny státní složky, by svým obsahem tvořil druhou část diplomové práce. V případě Srbska za vlády Slobodana Miloševiće se jednalo o zapojení srbských bezpečnostních složek do ozbrojených konfliktů v Chorvatsku a v Bosně a Hercegovině, kde se Srbsko postavilo na stranu chorvatských a bosenských Srbů, jenž odmítali osamostatnění těchto republik. Autor se pokusí dokázat, že státem kontrolovaný terorismus byl v případě Srbska nikoliv politikou, ale „pouze“ politickým prostředkem k naplnění politických cílů a/nebo k udržení se u moci vládnoucí politické vrstvy. Při zpracování diplomové práce student bude postupovat analyticko-deskriptivní metodu. Nezaměří se pouze na deskripci události, které probíhali v průběhu Miloševićova režimu, ale neoddělitelnou součásti bude také analýza společenských, kulturních, historických a politických poměrů, kterými autor vysvětlí, proč se režimu tak dlouho dařilo provádět tyto praktiky. K zpracování diplomové práce hodlá autor použít jednak pramenné a sekundární literatury v srbském, chorvatském, českém a anglickém jazyce. Zároveň hodlá uskutečnit rozhovory s přímými nebo nepřímými aktéry události, které se odehrály v průběhu Miloševićovy vlády a to jak s oběťmi, tak s bývalými příslušníky paramilitárních jednotek, státních silových složek nebo politiky. Literatura - Hudelist, Darko. (2005). Tudjman: Biografija. Zagreb: Profil international. - Judah, Tim. (2003). Srbi. Istorija, mit i razaranje Jugoslavije. Beograd: Dan graf. - Hudelist, Darko. (2005). Tudjman: Biografija. Zagreb: Profil international. - Judah, Tim. (2003). Srbi. Istorija, mit i razaranje Jugoslavije. Beograd: Dan graf.