Tématem této práce je komparace švédské a švýcarské neutrality. Autor se zaměří na historický vývoj tohoto fenoménu, který byl v obou, v minulosti poměrně často válčících zemích, nakonec důsledkem válečné porážky. Permanentní neutralita pak byly těmto státům přiznána roku 1814 respektive 1815. Důležité je také dodat, že v případě obou států se jedná o neutralitu ozbrojenou. Případ švédské neutrality je také specifický jeho přistoupením k prezidentem Clintonem představené iniciativě Partnerství pro Mír (PfP), jejímž je dnes Švédsko jediným členem. Cílem této práce je zhodnotit efektivitu tohoto bezpečnostního modelu a analyzovat, jakou roli mohou neutrální státy hrát v postbipolárním světě v konfrontaci s reálnou hrozbou terorismu. Autor bude pracovat s on-line dostupnými primárními prameny a literaturou uvedenou níže. Literatura, jež bude ke zpracování použita: European neutrals and non-belligerents during the Second World War, edited by Neville Wylie, Cambridge 2002 Swiss neutrality and security: armed forces, national defence and foreign policy, edited by Marko Milivojevic and Pierre Maurer, New York 1990 Sveriges neutralitet = Swedish neutrality, Rolf H. Linfholm, Lund 1987 The Politics and Government of Switzerland, Church, Clive H. , Basingstoke Palgrave 2004 Ojanen, Hanna and Gunilla, Herolf and Lindahl, Rutger (2000): Non-Alignment and European Security Policy. Ambiguity at Work, Helsinki: The Finnish Institute of International Affairs. Munro, E. (2005.): Challenges to Neutral and Non-Aligned Countries in Europe and Beyond. Geneva: Geneva Centre for Security Policy, pp. 7 – 12.