Umění jako technologie je předmětem bádání a úvah posledních několika desetiletí. Znovu se tím připomínají evolucionistické teorie, které umění přímo spojují s vývojem lidské mysli. Nová média, mezi něž stále počítáme také fotografii a film, předněji jde však o využívání počítačových softwarů, vytváření mnohosmyslových prostorových instalací a prostředí, jsou přitom zřejmě jejich nejviditelnějším projevem. Sbírka Muzea umění Olomouc je specifická svým soustředěným zájmem o středoevropský prostor. Zabývá se však spíše médii klasickými, respektive konceptuálním a akčním uměním. Předmětem této práce je reflexe uvedeného obratu „umění jako technologie“ na příkladu vybraných děl ze sbírek instituce, a to nejen z českého, ale také obecnějšího středoevropského prostředí, v případné paralele vzhledem k sobě navzájem i vně rámce. Jedním z výstupů je příprava libreta možné výstavy – toto téma prozatím expozičně v českém prostředí uchopeno podobným způsobem nebylo.