Cílem práce je zejména zjistit přímé zkušenosti konkrétních odborných pracovníků, co oni sami považují při práci s dětmi s poruchami chování za největší podporu (instituce, lidé), o koho a o co se mohou při své práci nejvíce opřít a jaké znalosti, zkušenosti a pomůcky nejčastěji využívají. Současně i to, s jakými omezeními se tito pracovníci setkávají při své práci. Hlavní výzkumné otázky: Co nejvíce pomáhá odborným pracovníkům při práci s dětmi s poruchami chování? Jaké bariéry, problémy, případně nedostatky musí při své práci překonávat? Vedlejší výzkumné otázky: S jakými institucemi odborní pracovníci při práci s dětmi s poruchami chování nejčastěji spolupracují? Jak hodnotí vzájemnou spolupráci, je pro ně spíše pomocí nebo převažují negativní zkušenosti? Jaké mají zkušenosti ze spolupráce s rodiči dětí s poruchami chování? Jakou roli rodičům přisuzují a jak tuto roli hodnotí? Jak se jim spolupracuje s nejbližšími kolegy, tedy učitelkami a učiteli, na pomoci dětem s poruchami chování? Jaká je zpětná vazba od jejich bývalých žáků nebo jejich rodičů, zejména co se týká kvality osobního i profesního života v dospělosti? Výzkumná část - použití kvalitativní metody ve formě čtyř polostrukturovaných rozhovorů, které se budou týkat výzkumných otázek a současně nechají participantům dostatečnou volnost na vyjádření jejich vlastních myšlenek. Oslovení odborných pracovnic dvou základních škol ve městě Vyškov (Jihomoravský kraj) na základě osobních i profesionálních kontaktů, a to speciální pedagožky, školní psycholožky, asistentky pedagoga a učitelky. Teoretická část - po nastudování odborné literatury popsání poruch chování u dětí a způsobů práce jednotlivých odborných pracovníků s těmito dětmi. Dále vysvětlení potřebných odborných pojmů apod. Praktická část - analýza a zpracování dat získaných ve výzkumné části.